Ján Bahýľ pocházel z rolnické evangelické rodiny ve Zvolenské Slatině a po skončení základní školy v rodné obci pokračoval na škole střední. Podle jednoho životopisu potom studoval na Zvolenském gymnáziu a na vyšší vojenské odborné škole se zaměřením na vojenská opevnění, zatímco podle druhého navštěvoval Banskou akademii v Banské Štiavnici, kterou ukončil maturitou s diplomem technického kresliče a po vstupu do armády vystudoval vojenskou akademii ve Vídni. Coby stavební technik působil pak v Haliči, tehdejší rakouské části Polska, v Rusku a až do roku 1895 v Dalmácii. Později se přestěhoval do Bratislavy.
Vzhledem ke svému mimořádnému technickému nadání se zabýval řadou nejrůznějších problémů z oboru vojenské vědy a stavební techniky, strojírenství apod. Vypracoval mnoho návrhů, jejichž cílem bylo vylepšení dělostřelecké techniky a železniční dopravy – od roku 1888 se mimo jiné zabýval automatickým spojováním vlakových souprav.
V roce 1894 Bahýľ vypracoval návrh konstrukce vrtulníku poháněným lidskou silou, na nějž 13. srpna 1895 obdržel patentové privilegium, ale nikdo ho nerealizoval. Později navázal spolupráci s výrobcem kočárů Antonem Marschallem, v jehož dílně v letech 1901 – 1903 zhotovil vylepšený model svého vrtulníku „Avion“ se dvěma protiběžnými čtyřlistými vrtulemi poháněný benzinovým motorem. Ten v roce 1905 přihlásili v Budapešti k patentu a v lednu 1906 mu byl vydán takzvaný popis patentu. Další osud vrtulníku není znám. Společně s Antonem Marschallem sestrojil také první automobil poháněný benzinovým spalovacím motorem a akumulátorem na Slovensku. V letech 1895 – 1914 byl Ján Bahýľ předsedou vzduchoplavecké organizace v Martině. Zemřel však dříve, než se dočkal „toho pravého“ rozvoje techniky ve 20. století – 13. března 1915 v Bratislavě.
Ruský vynálezce Kulibin, nedoceněný génius. Sestrojil cokoliv, mechanického slona i šlapací tříkolku
Celkem bylo Jánu Bahýľovi uděleno 17 vojenských a jiných technických patentů – vrtulník poháněný spalovacím motorem, balon se vzduchovou turbínou, tank poháněný parním strojem, zařízení na automatické spojování vagónů, výtah na Bratislavský hrad, vložka do kamen pro lepší využití paliva a využití spádu kanalizační sítě k výrobě elektrické energie.
I když zvláště poslední vynález byl poněkud kuriózní, jméno Jána Bahýľa není zapomenuto ani dnes. Nese ho asteroid (26640) Bahyl, objevený v květnu 2000 slovenským astronomem Peterem Kušnirákem, a Úřad průmyslového vlastnictví SR uděluje každé dva roky Cenu Jána Bahýľa „za mimořádně hodnotné, průmyslově právně chráněné slovenské řešení“. V roce 1978 byl natočený dokumentární film o díle Jána Bahýľa s názvem „Přemožitel Edisona“.
