Viktor Schauberger (30. června 1885 – 25. září 1958), rakouský lesník a vynálezce, který již od dětství projevoval veliký zájem o přírodu, bývá považován za zakladatele tzv. vírové technologie, podle níž lze vše zjišťovat na základě pozorování živé i neživé přírody podle hesla: „Pochop přírodu a kopíruj ji“.
Málokdo má takovou zásluhu na tom, že Česko je dodnes ve světě považováno za průmyslovou velmoc, jako František Křižík. Také díky geniálnímu technikovi, vynálezci a průmyslníkovi vstupovaly české země do 20. století jako moderní, technicky vyspělá oblast Evropy, jeho inspirace stála u zrodu české průmyslové tradice, která trvá dodnes.
Dnes si asi sotva představíme, jak obtížné bylo navázat spojení s někým vzdáleným, když předtím bylo třeba na to místo natáhnout kabely. A třeba na moři a později ve vzduchu by to už nešlo vůbec. Zato zřídit bezdrátovou telegrafní stanici bylo možné velmi rychle a ihned také mohla začít zprávy přijímat i vysílat.
A přesto to byla pravda. Stalo se tak ovšem v době, kdy ve vzduchu létali většinou jen ptáci, a to díky nadšenému německému fotografovi Juliovi Gustavu Neubronnerovi (8. 2. 1852 – 17. 4. 1932). I když byl především lékárníkem, nechyběl mu technický talent ani odvaha zkusit něco nového.
A také získal patent na vrtulník poháněný lidskou silou, uvažoval o tanku na parní pohon a řešil, jak by na Bratislavský hrad mohl vést výtah. Ján Bahýľ (25. 5. 1856 – 13. 3. 1915) byl prostě příkladem vynálezce, jehož duch se nejenže nezastaví před žádným technickým problémem, ale navíc je i aktivně vyhledává.
Konkrétně pastím na myši a kulometu tak legendárnímu, že ten po něm dostal své jméno – Maxim. S kadencí 550 ran za minutu tato zbraň pomáhala vyhrávat koloniální války Británii, přestože jeho vynálezcem byl Američan sir Hiram Stevens Maxim (5. 2. 1840 – 24. 11. 1916). Jak k tomu došlo?
Čárový kód, prostředek automatizovaného sběru dat, dnes jako samozřejmost najdeme téměř na každém zboží. Pro lidské oko se jedná o obrazec, který nedává smysl. Čtečka – skener však jednotlivé čáry a mezery mezi nimi převádí na elektrické impulzy a ty pak na informace pro člověka již srozumitelné. Jak jednoduché, že? Cesta tohoto jednoho z nejvyužívanějších vynálezů 20. století k běžným uživatelům však nebyla tak přímočará…
Jméno William Thomas Green Morton možná většině z nás nic neřekne. Přitom jej lze považovat za daleko vlivnější osobnost než mnoho slavnějších lidí. Zásadní měrou se totiž zasloužil o používání narkózy v chirurgii.
Francouzský malíř a vědec Louis Daguerre ve třicátých letech 19. století vyvinul první prakticky použitelnou metodu fotografování, takzvanou daguerrotypii. Je považován za jednoho z průkopníků fotografie a vynálezce přístrojů diorama nebo polyorama.
