• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Vítěz nad bolestí. William T. G. Morton se zasloužil o používání narkózy v chirurgii

    1.11.2019

    Jméno William Thomas Green Morton možná většině z nás nic neřekne. Přitom jej lze považovat za daleko vlivnější osobnost než mnoho slavnějších lidí. Zásadní měrou se totiž zasloužil o používání narkózy v chirurgii.

    Mimořádný vynález

    Málokterý vynález v celé historii oceňuje jednotlivý člověk tolik jako právě anestetikum a málokterý způsobí v lidském stavu tak hluboký rozdíl. S hrůzou si můžeme představit tu úděsnou éru chirurgie, kdy chirurg řezal pilkou kost bdícímu pacientovi. Možnost ukončení takovéhle bolesti je určitě jeden z největších darů, jaký kdy člověk svým bližním dal.

    Talentovaný zubní lékař

    Morton se narodil v roce 1819 v Charltonu ve státě Massachusetts. V mládí studoval na Baltimorské fakultě zubní chirurgie a v roce 1842 zahájil praxi zubního lékaře. Krátkou dobu, v letech 1842 a 1843, byl partnerem Horace Wellse, o něco staršího dentisty, který se rovněž zajímal o anestezii. Zdá se však, že jejich partnerství nebylo výnosné, skončilo totiž v roce 1843.

    Rok nato Wells začal dělat pokusy s oxidem dusným (rajským plynem) jako anestetikem. Účinně ho používal ve své zubní ordinaci v Hartfordu ve státě Connecticut. Avšak veřejné předvedení v Bostonu bylo bohužel neúspěšné.

    Život bez elektřiny si dnes nedokážeme představit. Vděčíme za ni Michaelu Faradayovi

    Morton se ve své zubařské praxi specializoval na přípravu lidí na umělý chrup. Aby to mohl řádně dělat, musel nejprve vytáhnout kořeny starých zubů. Takové vytržení znamenalo v té době, bez umrtvení, obrovskou bolest, a tak byl nějaký anestetický prostředek žádoucí. Morton správně usoudil, že oxid dusný není pro tento účel dostatečně účinný, a hledal něco silnějšího.

    Zázračný éter

    Charles T. Jackson, učený lékař a vědec, s nímž se Morton znal, mu navrhl, aby vyzkoušel éter. To, že má éter anestetické vlastnosti, objevil víc než tři sta let předtím Philippus Aureolus Paracelsus (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim), slavný švýcarský fyzik a alchymista. Pár podobných zpráv bylo také otištěno počátkem devatenáctého století. Jenže ani Jackson, ani nikdo z těch, co o éteru psali, tuto chemikálii nikdy nevyzkoušel při chirurgickém zákroku.

    Otec fotografie. Louis Daguerre vyvinul první praktický způsob fotografování

    Éter připadal Mortonovi jako slibná možnost, a proto s ním dělal pokusy, nejprve na zvířatech (včetně svého psa) a potom na sobě. Nakonec se mu 30. září 1846 naskytla perfektní příležitost vyzkoušet éter na pacientovi. Tehdy do jeho ordinace vešel muž jménem Eben Frost s hroznou bolestí zubu a byl ochoten na sobě nechat vyzkoušet cokoliv, co by mu mohlo zmírnit bolest při nezbytném trhání. Morton mu podal éter a pak zub vytrhl. Když Frost opět nabyl vědomí, řekl mu, že bolest necítil. V lepší výsledek mohl Morton sotva doufat. Už se viděl, jak je úspěšný, slavný a bohatý.

    Hluchý génius. Ludwig van Beethoven vytvořil největší hudební díla po ztrátě sluchu

    Zasloužený úspěch

    Přestože byl u zmíněného zákroku svědek a druhý den se o něm objevila zpráva v bostonských novinách, nevzbudila širokou pozornost. Bylo zapotřebí nápadnější demonstrace. Proto Morton požádal dr. Johna C. Warrena, chirurga v Massachusettské všeobecné nemocnici v Bostonu, aby svou metodu předcházení bolesti směl předvést před skupinou lékařů. Dr. Warren souhlasil, a tak naplánovali předvádění v nemocnici. Dne 16. října 1846 Morton podal éter pacientovi Gilbertu Abbottovi před zraky početných přihlížejících lékařů a studentů medicíny. Dr. Warren pak pacientovi odstranil nádor na krku. Anestetikum se projevilo jako naprosto účinné – a Morton konečně slavil úspěch. Ihned se o tom psalo v mnohých novinách a během příštích pár let se anestetikum hojně používalo při operacích.

    Zachránil miliony lidských životů. Edward Jenner začal úspěšně očkovat proti pravým neštovicím

    Smutný vynálezce

    Několik dní po Abbottově operaci podali Morton a Jackson žádost o patent. Ačkoliv jim byl patent další měsíc udělen, neodvrátilo to spor o prvenství. Několik osob, zejména Jackson, popíralo Mortonovo tvrzení, že má na zavedení anestezie hlavní zásluhu on. Navíc se ani nevyplnilo jeho očekávání, že na této novince zbohatne. Většina lékařů a nemocnic, kteří éter používali, si s placením poplatku z patentu nedělala vrásky. Náklady na vedení sporu o přiznání priority brzy převýšily částku, kterou Morton za svůj vynález dostal. Psychicky zničený a zchudlý zemřel v roce 1868 v New Yorku. Ještě mu ani nebylo čtyřicet devět let.

    Jako první zkonstruoval telefon, mikrofon či audiometr. Příběh velkého vynálezce, který svými přístroji pomáhal sluchově postiženým

    Mortonovo veřejné předvedení praktického anestetického prostředku onoho říjnového dopoledne roku 1846 je velkým mezníkem v lidských dějinách. Snad nic nevystihuje to, co dokázal, víc než nápis na jeho pomníku:

    William T. G. Morton

    Vynálezce a zjevitel anestetické inhalace,
    jenž zapudil a vymýtil bolest při operacích,
    před nímž bývala operace vždy agonií
    a od něhož má věda nad bolestí moc.

    Zdroj: Michael H. Hart (100 nejvlivnějších osobností dějin, 2003)



    Nepřehlédněte