Vynálezcem čárového kódu je americký inženýr Norman Joseph Woodland. Jeho geniální nápad, jak urychlit odbavování zboží v obchodních řetězcích, pochází z roku 1949 ze slunné pláže floridského města Miami, kde téměř třicetiletý Woodland při odpočinku přemýšlel o myšlence svého bývalého spolužáka z univerzity Drexel ve Filadelfii a současného kolegy z vědeckého institutu Bernarda Silvera. Podle něj si prý obchodníci stěžují na pomalé markování prodávaného zboží na pokladnách…
Woodlanda téměř okamžitě napadla možnost využití nějakého kódu, kupříkladu na bázi Morseovy abecedy. Začal si tedy do písku kreslit tečky a čárky, když náhle z poslední tečky vytvořil svislou čáru. A nápad již byl na světě…
Společně se svým kolegou Silverem započal Woodland s vývojem příslušné kódové čtečky. Úspěch se dostavil na základě systému, který sloužil v kinech k propojení obrazu a zvuku filmů. Připravili rovněž i dvě varianty kódu – jeden kód vypadal jako terč, druhá varianta byla více méně jeho dnešní obdobou, pouze barevně opačně, než je tomu dnes – jednalo se o bílé svislé čáry na černém podkladu. Tento kódový systém si pak oba inženýři nechali v roce 1952 patentovat a začali ho nabízet nejrůznějším firmám, například automobilce General Motors nebo počítačovému gigantu – IBM.
IBM kód nakonec odmítá s tím, že soudobá technika ještě není na podobný systém dostatečně připravena. V General Motors se kódy a první čtečky – skenery částečně ujaly, automobilka je zavedla do jedné z továren, v níž se tím prokazatelně snížilo množství chyb při vydávání jednotlivých dílů. Už tehdy začínalo být jasné, že se jedná o technologii budoucnosti, většina obchodníků však se zaváděním váhala, nechtělo se jim do nové technologie investovat své finanční prostředky. Zlom nastal až 26. června 1974, v den, kdy se prodalo první zboží s čárovým kódem, a to žvýkačky značky Wrigley´s v supermarketu v americkém městě Troy.
Zejména od 80. let minulého století se čárové kódy začaly hojně uplatňovat v nejrůznějších oborech nejen ve Spojených státech amerických, ale i v dalších zemích. V současnosti jich existuje již několik druhů a k oskenování některých typů kódů už dnes nepotřebujeme ani speciální zařízení, často postačí aplikace v chytrém mobilním telefonu. Norman Joseph Woodland tak svým vynálezem již navždy změnil způsob označování.
