Nouzový mikrozdroj z Plzně pomůže při živelných katastrofách
Nouzový mikrozdroj elektrické energie vyvinutý plzeňskými vědci pomůže při živelních katastrofách nebo jiných krizových událostech.
Nouzový mikrozdroj elektrické energie vyvinutý plzeňskými vědci pomůže při živelních katastrofách nebo jiných krizových událostech.
Nezastavitelná škytavka dokáže člověku pořádně znepříjemnit den. Problém by mělo vyřešit inovativní brčko HiccAway.
Co dnes považujeme za neodmyslitelnou součást našich životů, bylo ještě v 60. letech minulého století sci-fi. Už tehdy ale někteří vizionáři předvídali, že přijde doba, kdy budeme nosit telefony doslova po kapsách.
Už řadu týdnů je pro návštěvníky uzavřeno jednoz největších pražských lákadel – Národní zemědělské muzeum na Letné. Ani tak ale tamní zaměstnanci nezahálí, pracují na nové výstavě a těší se, až se brány muzea opět otevřou veřejnosti. „Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé téma je pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé,“ popisuje to, co se děje v muzeu, jeho ředitel Zdeněk Novák.
Příroda – či Bůh – byli k Hedy Lamarrové štědří rovnou dvakrát. Díky své kráse natočila legendární film Extáze a stala se předlohou pro Disneyovu Sněhurku i komiksovou Kočičí ženu, díky svému technickému nadání vynalezla novou konstrukci křídel pro letadla, šumivé tablety a revoluční krabici na papírové kapesníky.
Čárový kód, prostředek automatizovaného sběru dat, dnes jako samozřejmost najdeme téměř na každém zboží. Pro lidské oko se jedná o obrazec, který nedává smysl. Čtečka – skener však jednotlivé čáry a mezery mezi nimi převádí na elektrické impulzy a ty pak na informace pro člověka již srozumitelné. Jak jednoduché, že? Cesta tohoto jednoho z nejvyužívanějších vynálezů 20. století k běžným uživatelům však nebyla tak přímočará…