• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Zdeněk Novák: V muzeu je bez návštěvníků smutno

    12.2.2021
    Redakce

    Už řadu týdnů je pro návštěvníky uzavřeno jednoz největších pražských lákadel – Národní zemědělské muzeum na Letné. Ani tak ale tamní zaměstnanci nezahálí, pracují na nové výstavě a těší se, až se brány muzea opět otevřou veřejnosti. „Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé téma je pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé,“ popisuje to, co se děje v muzeu, jeho ředitel Zdeněk Novák. 

    Minulý rok byl pro všechny kulturní instituce náročný, k vám do muzea v běžných časech proudí davy návštěvníků. Kolik jich každý rok přicházelo a kolik si jich sbírky mohlo prohlédnout loni?

    Ano, máte pravdu, od rozsáhlé rekonstrukce, která započala v roce 2015, návštěvnost našeho muzea každým rokem stoupá. Tedy až do loňského roku. V roce 2019 byla celková návštěvnost našeho muzea téměř šest set tisíc lidí a v loňském roce tři sta dvacet tisíc, což je pokles o dvě stě šedesát tisíc. To není málo. Konkrétně pak za pražskou hlavní výstavní budovu na Letné to byl pokles ze dvou set tisíc návštěvníků na osmdesát tisíc, tedy o sto dvacet tisíc méně.

    Co se vůbec děje v zavřeném muzeu?

    Je tu především smutno, bez návštěvníků, hlasů dětí a ruchu běžného provozu to není ono. Ale nezahálíme. Samozřejmě se i nadále staráme především o naši sbírku. V současné chvíli probíhá rozsáhlé stěhování sbírkových předmětů do nového moderního depozitáře v Čáslavi, kde budou mít konečně vyhovující podmínky. Snažíme se také být připravení na celou letošní sezonu podle původního plánu výstav a akcí, což vyžaduje přípravu podobnou, jako když je muzeum běžně v provozu. V současné chvíli chystáme v naší pražské budově i rozsáhlé stavební projekty a opravy – například celkovou rekonstrukci multifunkčního sálu v přízemí, nový navigační systém, rekonstrukci zázemí pro návštěvníky na dvoře muzea. Například oblíbená restaurace Záletná tak dostane zcela novou podobu.V loňském roce jsme též restaurovali vstupní dveře do jejich původního stavu.

    Ředitelka muzea: Nemáme návštěvníky, ale život se tady i přesto nezastavil

    O co kvůli omezením návštěvníci přišli, plánujete nějaké výstavy přesunout na lepší dobu?

    Jsou to především víkendové akce pro veřejnost, které měly stále větší oblibu. Naše akce se snaží kopírovat zemědělský rok a oslavy s ním spojené. Mrzí mě, že lidé přišli na podzim především o hojně navštěvované trhy a Letenskou husu a teď v lednu také o oblíbenou akci Letenské prase. V tak velké instituci, jako je ta naše, se plán výstav a akcí dělá s dvouletým předstihem a termínově na sebe věci navazují. A protože nikdo pořádně neví, kdy a na jak dlouho se muzea zase otevřou, je složité nyní říkat, zda se některé výstavy přesunou, prodlouží či zcela zruší.

    A připravujete nějakou specialitu, kterou byste „oslavili“ znovuotevření nebo návrat do normálu, až tedy taková doba přijde?

    To je otázka, opět nevíme, jaká pravidla pro otevření budou platit a jak velkou akci – oslavu si můžeme dovolit. Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé témaje pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé. Ale myslím, že opět bude platit, co jsme vyhlásili koncem roku, že u nás mají vstup zdarma zdravotníci a pracovníci záchranných složek, kteří se podílejí na zvládání současné koronavirové krize. Jejich práce si nesmírně vážíme.

    Věříte tomu, že se lidé do Zemědělského muzea zase vrátí?

    Nepochybuji o tom, že ano. Jednak máme určité cílové skupiny, které nás navštěvovaly pravidelně, což jsou zejména rodiče s dětmi a například také školní kolektivy. Věřím také, že lidé budou rádi, že opět mohou vyrazit za kulturou.

    Koronavirus znovu zasáhl kulturu. Praha dá méně peněz na granty

    Mnoho muzeí a galerií „najelo“ kvůli koronavirovým opatřením na on-line výstavy, připojili jste se také?

    Už při jarním uzavření muzea v loňském roce jsme se snažili dát všechny možné informace alespoň on-line a spustili jsme projekt V muzeu jako doma. Troufám si říci, že jsme tak zareagovali jako první muzeum. Na projektu se podílí řada kurátorů, lektorů i administrativy. Zveřejňujeme témata související s akcemi, které se nyní nekonají – nejnověji například místo oblíbeného Letenského prasete máme on-line téma Zabijačka v muzeu. Snažíme se lidem zpříjemnit pobyt doma například nabídkou receptů z našich kurzů Uvařeno v muzeu, výstavami on-line, komentovanými prohlídkami výstav a expozic, zveřejnili jsme také zdarma ke stažení všechny naše knihy a publikace, pro děti chystáme na webu nejrůznější zábavné tvoření a soutěže, naši lektoři pravidelně vytvářejí zábavné historické kvízy… Ve spolupráci s Klubem českých turistů připravujeme nové naučné trasy, které návštěvníky zdravým pohybem, tak důležitým pro posilování naší imunity, dovedou k zajímavým informacím o zemědělské krajině a jejích dějinách.

    Který exponát v muzeu máte nejraději?

    Náš nejkrásnější exponát je naše krásná vlast a její líbezná kulturní krajina. Muzeum vlastně nedělá nic jiného, než že se snaží přiblížit její hodnoty, vytvořené zemědělci, lesníky, rybníkáři, chovateli, prostě hospodáři, svým návštěvníkům expozic, výstav, akcí a webových stránek i čtenářům našich kniha periodik.

    Knihy i dokumenty zůstanou nadále dostupné online. Zájemci je mohou využívat až do konce června

    A který je nejcennější?

    Jeden z nejvýznamnějších exponátů je legendární ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru inovací v zemědělství. Máme ho vystaveno v expozici Zemědělství. Nebo například dva úctyhodné zemědělské stroje – parní lokomobily Přemysla a Libuše. Společně tvoří jedinou dochovanou parní orební soupravu u nás. Nesmím zapomenout také na původní fond loveckého muzea na Ohradě, který vznikl již v roce 1842, a jsou v něm soustředěny rozsáhlé sbírky loveckých zbraní, trofejí a vycpanin. Velmi vzácným exponátem je také pluhové ostří, které jako své poslední dílo ve Vítkovicích vytvořil známý ostravský bard, pan Jaromír Nohavica, než se dal na pěveckou dráhu. Toto ostří máme vystaveno v naší nově otevřené pobočce v Ostravě.

    Co vůbec obnáší pozice ředitele muzea?

    Jsem v pozici ředitele Národního zemědělského muzea už podruhé s osmiletou pauzou. Mezitím jsem působil na ministerstvu kultury, ale s muzeem jsem byl stále v úzkém kontaktu. Během té doby prošlo muzeum rozsáhlou rekonstrukcí a získalo zcela novou podobu. Pražská hlavní výstavní prostora má jedny z nejmodernějších expozic. Ale naše muzeum není jen Praha – máme celkem sedm poboček po celém Česku. Zámky Ohradu u Hluboké nad Vltavou a Kačinu u Kutné Hory, muzeum zemědělské techniky v Čáslavi, pobočky ve Valticích a Znojmě a v loňském roce jsme na podzim otevřeli zcela nové a rozsáhlé muzeum v Ostravě. Každá z poboček má svého ředitele a mojí úlohou generálního ředitele je zajistit chod celého muzea jako celku. Vzhledem k množství muzejních aktivit jak směrem k veřejnosti, tak i uvnitř muzea, je to práce velmi rozmanitá a tedy i nesmírně zajímavá.

    Jubilejní zemská výstava 1891: Veškeré bohatství českého nadání a práce

    A jaká je historie Národního zemědělského muzea?

    Základ muzejní sbírky vytvořily zemědělské předměty vystavené na Jubilejní a Národopisné výstavě v devadesátých letech devatenáctého století a původně byly součástí Národopisného muzea. V srpnu roku 1918 vzniklo Zemědělské muzeum Království českého, které se záhy po vzniku republiky transformovalo na Československé zemědělské muzeum, ústav pro studium a povznesení venkova. To se v počátku potýkalo s ne dostatkem prostoru, i když fungovaly pobočky muzea ještě v hlavních zemských městech Bratislavě, Brně a Opavě. Ve třicátých letech vznikl návrh na výstavbu nové hlavní budovy v Praze na Letné jako společný projekt s budovou Národního technického muzea. Těsně po dostavbě ale byla budova zabrána německou okupační mocí a v padesátých letech zase komunistickým režimem. Národní zemědělské muzeum bylo vykázáno z Prahy a přežívalo ve spíš nedůstojných podmínkách na různých místech republiky. Největším klenotem této doby byli lidé, kteří v muzeu pracovali a kteří se snažili ochránit cenné sbírkové předměty, historické dokumenty, a také odborně i vědecky pracovat. I díky nim se muzeum v devadesátých letech vrátilo do Prahy. A díky podpoře našeho zřizovatele, kterým je ministerstvo zemědělství, se nám daří navracet hlavní výstavní budově v Praze její původní koncept. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce a nyní zde budujeme nové moderní expozice podle aktuálních trendů, kdy se v muzeu snoubí jeho funkce paměťová, zážitková a vzdělávací. Prezentujeme krásné cenné exponáty a současně využíváme moderní technologie.

    Existují podobně zaměřená muzea ve světě?

    Existují muzea ve volné přírodě, lesnická, lovecká, zemědělská a skanseny. Ve své šíři záběru je naše muzeum nejstarší a teprve ve druhé polovině 20. století bylo v Evropě napodobováno. Nelze než opět sklonit pokorně hlavu před jeho zakladatelem, Antonínem Švehlou, který už v době, kdy v zemědělství pracovalo devadesát procent obyvatelstva, považoval za nutné vytvořit vzdělávací ústav zaměřený na zemědělství jako největší fenomén v dějinách lidstva. Existovala by bez zemědělství vůbec civilizace?

    Zlatý věk české architektury 60. a 70. let. Stavby si nyní můžete prohlédnout i virtuálně

    Hned vedle vašeho muzea sídlí muzeum technické. Chodíte občas „nakouknout“ ke konkurenci?

    S Národním technickým muzeem jsme samozřejmě v kontaktu a mohu prozradit, že chystáme jeden velký společný projekt, který se Letné bezprostředně dotýká. Ale nechci to zakřiknout, takže ho zatím ještě budu tajit. Ale co snad mohu prozradit je, že se snad bude konat další ročník velmi úspěšné akce Festival ABC. Ten v našem muzeu proběhl už dvakrát a kluků a holek přišlo tolik, že prostory sotva stačily. Proto ho letos s organizátory festivalu plánujeme společně i s technickým muzeem. Doufám, že se bude moci uskutečnit.

    Muzeum sídlí v Praze 7, co tady máte rád?

    Je to městská část s největší koncentrací národních kulturních institucí a dvěma obrovskými městskými parky, které opravdu žijí. Je to především díky způsobu fungování této městské čtvrti – jakési pospolitosti a otevřenosti, společenskému fungování na mnoha úrovních. Mám pocit, že obyvatelé Prahy 7 si jsou této výlučnosti vědomi, zakládají si na ni, a proto se toto naladění i komunita rozrůstá. Určitě na tom má zásluhu i skvělé vedení Prahy 7, které je rovněž velmi otevřené a je schopno rychle a vstřícně řešit vzájemnou spolupráci. Muzeum se snaží vyjít této atmosféře vstříc a dále posilovat její výjimečnost.

    Nový rok právě začal, co byste popřál lidem a co muzeu?

    Co jiného si přát, než aby už tohle trápení s koronavirem skončilo, nebo aby se život alespoň vrátil do běžných kolejí, a to jak pro veřejnost, tak i naše muzeum i ostatní kulturní instituce.



    Nepřehlédněte