Na svůj zásadní vynález, přístroj na nepřetržitou frakční destilaci ropy a na nepřetržité získávání plynu jejím štěpením – krakováním získal 21. listopadu 1891 patent č. 12926. Později a v souvislosti s tím Šuchov také navrhl první ropné potrubí na světě, lodní tankery na dopravu topy, uskladňovací zásobníky na ropu a produkty z ní vyrobené, naftový hořák apod.
Ruský vynálezce Kulibin, nedoceněný génius. Sestrojil cokoliv, mechanického slona i šlapací tříkolku
Stejně široký byl ale i jeho architektonický záběr. Snad právě proto, že byl i vědcem, se mu dařilo úspěšně navrhovat stavby pro velmi různorodé účely včetně průmyslových. Které stojí z nich dodnes za zmínku?
– Obchodní dům GUM ( Gosudarstvěnnyj univerzalnyj magazín – univermag) na Rudém náměstí v Moskvě se postupně stal maloobchodní legendou v celém socialistickém táboře. Jeho budova postavená v letech 1890-1893 byla velmi moderně zařízena, měla ústřední topení, nákladní výtahy a vlastní elektrárnu v podzemí a ve své době to byl největší obchodní dům v Evropě. Roku 1928 GUM byl zrušen a místo něj byly v jeho budově zřízeny kanceláře státních úřadů a byty. Na osobní zákrok Nikity Chruščovabyl GUM po Stalinově smrti obnoven a opět slavnostně otevřen roku 1963. Protože byl přednostně zásobován, přitahoval mnoho lidí, kteří tu často stáli v mnohahodinových frontách. Na to si členové Ústředního výboru KSSS stěžovali a v 70. letech opět hrozilo, že GUM bude zrušen a zbořen. Po roce 1990 byl privatizován, přejmenován na „Glavnyj univezalnyj magazin“ a důkladně modernizován. Drobné krámky byly spojeny do větších a byly v něm instalovány eskalátory.
– Šuchovova rádiová věž postavená v letech 1920 – 1922 místě zvaném Šabolovka, rovněž v Moskvě, sestává ze šesti na sebe posazených síťových segmentů ve tvaru zborcených hyperboloidů, což jí dodává na stavbu tohoto druhu nezvyklou lehkost a eleganci. Původně měla být složena z 9 segmentů a sahat do výšky 350 metrů, ale z důvodů úsporných opatření během občanské válkymusel Vladimir Šuchov projekt zredukovat na méně než polovinu původní velikosti. Kdyby se tak nestalo, překonala by tato Šuchovova stavba tehdy nejvyšší stavbu světa, Eiffelovu věž vysokou 300 metrů, která si tak své prvenství podržela až do roku 1930, kdy byl v New Yorku dostavěn Chryslerův mrakodrap (Chrysler Building, výška 318,9 m). Překonala by ji až později téhož roku budova Empire State Building (443,2 m), rovněž v New Yorku.
Už tak monumentální Kyjevské nádraží v Moskvě postavené roku 1899 Šuchov doplnil ještě 51 metrů vysokou hodinovou věží. Nepůsobí nijak rušivě, protože se tyčí nad složitou klenutou konstrukcí zastřešující nástupiště dlouhou 321 metrů, širokou 47,9 m a vysokou 30 m. Na zastřešení bylo použito skloi ocel. Pro srovnání původní hala zastřešující 1. až 4. nástupiště Hlavního nádraží v Praze je dlouhá 233 metrů, široká 66,6 metrů a vysoká 18 metrů.
– Puškinovo muzeum umění v Moskvě slavnostně otevřené roku 1912 naopak překvapí čistými novoklasicitními liniemi ladícími s jeho obsahem – sbírkou především výtvarného umění časově sahající od antiky do století. Jeho největším pokladem je však nález spíše archeologický, tzv. Priamův poklad, pocházející z trojských nálezů H. Schliemanna, který před 2. světovou válkou náležel do sbírek berlínského Pergamonu. Po dobytí Berlína se ho jako své válečné kořisti zmocnil SSSR a zatím si jej ponechává.
– Šuchovovy věže vysokého napětí na břehu řeky Okyu Nižného Novgorodu byly postaveny 1927–1929. původně jako součást linky vysokonapěťového vedení. Po roce 2005 z nich zůstala stát už jen jediná, 128 m vysoká věž. Jde o typickou představitelku Šuchovova užitého průmyslového designu – konstrukce nesoucí dráty vysokého napětí opět sestává z pěti na sebe posazených segmentů zborcených hyperboloidů.
– Adžyholský maják v netradičním síťovém červeném provedení se nachází v blízkosti ukrajinskéhoměsta Chersonu na malém umělém ostrůvku v ústí řeky Dněpr. Svou výškou 64 metrů je jedním z nejvyšších majáků na světě a nejvyšším majákem v zemi. Pojmenován je podle nedalekého mysu Adžyhol a dostat se k němu je možné pouze na lodi. Hyperbolická paraboloidová ocelová skeletová věž vytváří síťovou šroubovici s dvojitým ochozem nad sebou a lucernou nahoře. Uprostřed věže je tubus se schodištěm. Dodejme jen tolik, že jeden ze sedmi divů světa, legendární maják na ostrově Faru, dosahoval výšky odhadem 60 – 80 metrů. Nejvyšším současným majákem na světě je se svými 133 metry maják jménem Jeddah Light dostavěný roku 2002 v Saudské Arábii.
