Atomový dóm je jediná stavba v Hirošimě, která v epicentru odolala náporu děsivé tlakové vlny. Toho osudového šestého srpna 1945 se ocitla osamocena na spálené a zpustošené pláni, přes kterou se přehnal žhavý dech první atomové bomby na světě. Děsivý úder se opakoval o tři dny později na jiném místě, a konečně srazil nepřítele na kolena. Ta stavba, která přežila, nebyla dílem geniálního japonského architekta. Její tvůrce se narodil na druhém konci světa. V Evropě a v Čechách.
Jmenoval se Jan Letzel a narodil se devátého dubna 1880 v Náchodě. Jednou z prvních prací byl secesní pavilon Dvorana v Mšeném u Budyně nad Ohří. Dalším jeho dílem byla spolupráce na stavbě hotelu Šroubek (dnes hotel Evopa) v Praze.
Později cestoval po jižní Evropě, a na doporučení profesora Jana Kotěry, odešel v říjnu 1905 do Káhiry, kde půldruhého roku projektoval jako člen týmu architektů, pro egyptského místokrále. Zde neunikl pozornosti majitele německé stavební firmy, který mu nabídl, za zřejmě výhodnějších finančních podmínek, práci v Japonsku. Letzl ji přijal a odcestoval lodí „Prinz Ludwig“ přes Hongkong do Tokia.
Zde se také poprvé setkal s fenoménem, který je pro Japonce typický. Tím přírodním úkazem je zemětřesení. Začal se specializovat na odolné železobetonové konstrukce a skelety. Atomový dóm nebyla jediná Letzlova stavba v Japonsku, ale Hirošima podala sice děsivý, avšak dostatečně přesvědčivý důkaz o kvalitě jeho práce.
V roce 1920 se nakrátko vrátil do nového Československa, ale dlouho zde nevydržel. Neodolal nabídce firmy Suzuki, a vrátil se opět nakrátko do Japonska. Zde zřejmě jeho křehký psychický stav neblaze poznamenalo katastrofální zemětřesení. Život Jana Letzla se předčasně uzavřel, v ústavu pro choromyslné v Praze, v roce 1925.
