Psal se rok 1945, byla středa 12 hodin a 24 minut. Nad tehdy okupovanou Prahou se vznášela černá mračna, která jen občas protrhlo sluneční světlo. A přesně to se stalo ten den Pražanům osudným. Šedesát dva amerických bombardérů osmé letecké armády USAAF bylo zrovna na cestě na německé Drážďany, které měly zničit. kvůli špatnému počasí a navigační chybě se ale odtrhly od svazu.
Rozbombardovali Prahu omylem
Navigátoři amerických bombardérů, které se zrovna blížily k Praze, byli zmateni. Chybně nahlásili do vysílaček, že už se nachází nad cílovým městem, tedy někde nad Drážďany. Tam se měly pumy shodit. Bombometčíci, kteří měli prakticky po celou dobu letu před očima jen neprostupnou mlhu, najednou zahlédli město. Už bylo pozdě.
Na město svrženo 152,5 tuny pum. Z toho bylo 371 tříštivých a 8 000 zápalných.
V pražských ulicích se okamžitě rozezněly sirény. Ty ale hlásily nebezpečí až v momentě, kdy už první bomby dopadaly na zem v Radlicích. Pražané ale sirény často nebrali vážně – kvílení sirén totiž tehdy bylo poměrně na denním pořádku.
Umírali pomalu, zasypaní ve sklepě
Cílem akce bylo plnit rozkazy vedení a vyhladit celé Drážďany. Totéž ale svazy aplikovaly chybně na Prahu. Do pražských ulic vysypaly stovky tříštivých a tisíce zápalných tun do ulic Smíchova, části Nového Města, ale i na Vinohrady a Žižkov. Pražané ale umírali i ve Vršovicích, Nuslích nebo na Pankráci.
Smrt byla rychlá. Lidé umírali buď v ulicích nebo je pohřbil jejich vlastní dům zaživa. V roce 1970 byl dokonce odhalený zasypaný sklep, ve kterém se nacházely kostry 23 lidí. Ti sice přímý zásah domu přežili ve zdraví, ale jen čárky na zdech připomínaly, jak dlouho čekali marně na vysvobození…
Škaredá středa zničila Smíchov, Žižkov i Vinohrady
Tragická byla středa tím, že šlo o kobercový nálet. Ten měl původně demoralizovat německé obyvatelstvo. Protiletecké baterie v Praze se přitom ani nezmohly na nějaký odpor, o luftwaffe nemluvě. A to proto, že tehdy byla Praha proti útokům z nebe chráněna nedostatečně. Nálet přitom netrval moc dlouho. Přelétnout českou metropoli trvalo bombardérům 3 až 4 minuty.
Bohužel i tak způsobily velkou tragédii. Úplně zničeno bylo 93 domů a bez přístřeší zůstalo 11 tisíc lidí. Pumy zabily 701 lidí a 1 184 lidí bylo zraněných. Pumy zničily i památky jako Emauzský klášter, který má dnes betonové věže podle projektu architekta Františka Černého, nebo Faustův dům. Nejvíce utrpěly bloky budov na Vinohradech, tam se velká část ulic proměnila doslova v ruiny.
Dobře nedopadly ani posádky v bombardérech. Na domovská letiště na britských ostrovech se vrátilo pouze 12 letadel, kvůli nedostatku paliva přistávala i v Belgii nebo Nizozemím. Posádky musely navíc vyhazovat vše, co letadlo tížilo, jako třeba bagáže, vnitřní vybavení, či kulomety. V jednom případě i střelecké věže na zádi. Několik letců muselo vyskočit a nechat se zajmout na německém území, aby jejich přátelé dorazili za frontovou linii.
Bylo to schválně?!
Hlavním cílem bylo bombardovat drážďanská nádraží, aby Němci nemohli přesouvat posily na východní frontu. Z vyšetřování nakonec vyplynulo, že šlo pouze o navigační chybu. Často se ale říká, že to byl záměr. Praha totiž tehdy byla obrovskou zbrojnicí wehrmachtu, která mohla spojence znervózňovat. Důkazy o tom ale žádné nejsou.
