Do Portheimky chodí málo lidí
Objekt, v němž se nachází Galerie Portheimka má v pražské historii své místo a svou dlouhodobou prestiž. Ta ale podle zástupce starosty Lukáše Herolda začala v posledních letech stagnovat. Za celý rok 2016 navštívilo pouze 6 359 platících návštěvníků (asi 20 lidí denně), což se současnému vedení Praha 5 nelíbí. V posledních letech se podle něj také výrazně zvýšily náklady na provoz, které činí i s prostředky z pronájmu kavárny zhruba pět milionů korun.
V současné době – přesněji do konce roku – je v galerii výstava věnovaná postavičce Krtečka a Zdeňku a Kateřině Milerovým. Předtím tu své obrazy vystavoval herec Jan Kanyza, ještě dříve slibní výtvarníci Matěj Olmer a Tomáš Vavříček.
Místostarosta Herold chce dát prostor Medě Mládkové
Jedním z prvních kroků Lukáše Herolda (ODS) po přesunech kompetencí ve vedení Prahy 5, kdy dostal na starost kulturu, bylo hledání návštěvnicky atraktivního programu Galerie Portheimka. „Museum Kampa, spravované Nadací Jana a Medy Mládkové, přišlo s unikátním nápadem zřídit muzeum českého skla. Jednali jsme o nápadu víc než půl roku,“ řekl Herold.
Doufá, že nejenže získá atraktivní expozici od renomované nadace, ale zároveň i ušetří půl milionu až milion korun.
V Galerii Portheimka je navrženo jednak zřízení stálé expozice skla ze sbírek Musea Kampa, doplněné o výpůjčky ze soukromých sbírek, dále pořádání zhruba tří obměňujících se výstav ročně a doprovodné programy, zaměřené zejména na děti.
Portheimku postavil slavný Dienzenhofer, později sousedila s fabrikou na kartouny
Portheimka neboli Dienzenhoferův palác či Bukvojka je barokní letohrádek, který najdeme na smíchovské adrese Štefánikova 12.
Letohrádek postavil Kilián Ignác Dienezhofer v roce 1728 pro sebe a svou rodinu. Po Dienzenhoferově smrti získal letohrádek František Ferdinand Buquoy, který upravil zahradu v rokokovém stylu a vystavěl zde skleníky, zejména módní oranžérie a fíkovny. Patrně koncem 18. století byla k letohrádku přistavěna dvě boční křídla v klasicistním slohu.
Roku 1815 zakoupili objekt podnikatelé, bratři Moses a Leopold Porgesové von Portheim. Ti v roce 1830 obětovali půlku zahrady a postavili tu továrnu na výrobu kartounu. Velkou zkázu na letohrádku napáchal rozsáhlý požár v roce 1872. V souvislosti se stavbou kostela sv. Václava dále došlo k parcelaci další části zahrady a ke zboření jižního křídla letohrádku (v roce 1884).
Letohrádek byl zestátněn v roce 1945, v roce 1963 se zde usídlil Svaz českých výtvarných umělců a na počest stavitele Portheimky tu zde byla zřízena galerie „D“. Chátrající objekt byl v 90. letech rekonstruován.
