A Češi si toho byli dobře vědomi. Když „český Edison“, který rozsvítil naše města, rozjel pražské tramvaje a první elektrifikované železnice, 22. ledna 1941, tedy přesně před 80 lety, zemřel, byl jednou z nejváženějších postav české společnosti. Jeho pohřeb na vyšehradském Slavíně se stal tichou manifestací proti německé okupaci.
Příkladů Křižíkových vynálezů a především jejich realizací je po celém Česku nepřeberná řada. Například mapový portál mapy.cz uvádí, že v českých městech a obcích je téměř 40 Křižíkových ulic, většinou v místech, kde kdysi postavil osvětlení, elektrárnu, elektrickou dráhu a podobně. Za jeden ze svých nejvýznamnějších vynálezů, zdokonalení obloukové lampy, pak získal ocenění po celé Evropě. Přesto je to Praha, kde zanechal nejvýraznější stopu.
První česká elektrická dráha
U příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891 František Křižík zřídil první pražskou elektrickou pouliční dráhu, která se současně stala první elektrickou dráhou v českých zemích. Vedla z Letenských sadů Oveneckou ulicí ke vchodu do Královské obory. Měřila necelých 800 metrů a Křižík pro její napájení postavil malou elektrárnu. Dráha zahájila provoz 18. července 1891 a v roce 1893 ji Křižík prodloužil k Místodržitelskému letohrádku na délku 1,4 km. Jezdila jen v letních měsících až do roku 1900.
Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany
19. března 1896 uvedl František Křižík do provozu tramvajovou trať, která propojila Libeň s Prahou. Na první úsek z Karlína, od dnešní zastávky Urxova na Balabenku, ve stejném roce navázalo prodloužení nynější Křižíkovou ulicí až na Florenc k dnešnímu Masarykovu nádraží. Vybudoval také odbočku z Palmovky na počátek Prosecké ulice, v roce 1898 dokončil prodloužení do Vysočan a později dokončil síť odbočkou k Českomoravské strojírně. Křižík svůj podnik Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany úspěšně provozoval až do roku 1907, kdy tratě o celkové délce 7,759 km a vozovnu s 19 motorovými a 7 vlečnými vozy převzaly Elektrické podniky.
Křižíkovo osvětlení Václavského náměstí
Elektrifikaci osvětlení Václavského náměstí zahájil stavbou malé elektrárny v Sokolské ulici. S osvětlováním náměstí Křižík začal nejdříve nepravidelně na zkoušku v listopadu 1894 za velkého zájmu tisíců lidí, pravidelné osvětlování začalo 10. dubna 1895. Od soumraku do 23. hodiny svítilo všech 40 lamp, v noci až do rozbřesku jen 10. Obloukové lampy zdobily Václavské náměstí až do roku 1927.
Elektrárna a osvětlení Karlína
Od 18. října 1895 se přičiněním Františka Křižíka rozzářilo elektrickým světlem pražské předměstí Karlín. V jeho ulicích nainstaloval 76 obloukových lamp a 15 žárovek, které svítily do půl jedenácté večer, následně do rána osvětlení zajišťovalo 137 žárovek. Obloukové lampy byly v dnešních ulicích Sokolovské a Křižíkově umístěny na charakteristických obloukových portálech, v ostatních ulicích a na náměstích na ozdobných stožárech. Výrobu proudu zajišťovala městská elektrárna v dnešní Pernerově ulici. V roce 1903 začala karlínská elektrárna jako první v pražské aglomeraci vyrábět i páru pro vytápění okolních školních budov, radnice a lázní zřízených přímo u elektrárny. Výroba elektřiny v Karlíně skončila v srpnu 1924, ale dodnes ji připomíná plastika na domě.
Městská elektrická dráha Královských Vinohrad
Pro Královské Vinohrady a Žižkov Křižík vyprojektoval a postavil okružní dráhu, která je spojila s Prahou. Trať měřila 3,135 km a vedla z Flory vznikající Korunní třídou, přes dnešní náměstí Míru a kolem Národního muzea k dnešní Státní opeře. Elektrická dráha Královských Vinohrad zahájila provoz 25. června 1897.
Tramvaj na Karlově mostě
Léta se řešilo, jak vést po mostě elektrickou dráhu, aniž by trolejové vedení narušovalo jeho starobylý ráz. Křižík přišel se zajímavým řešením – spodním přívodem proudu. Mezi kolejnice umístil do dvou řad zvláštní kontakty, které byly pod proudem jen při průjezdu vozu. Tramvaje měly kromě běžných střešních tyčových sběračů vespod zvláštní kontaktní ližiny pro odběr proudu. Elektrická tramvaj zde začala jezdit 28. září 1905. Zařízení se ale ukázalo jako poruchové, takže elektrická tramvaj jela po Karlově mostě naposledy 30. dubna 1908.
