Málokdo má takovou zásluhu na tom, že Česko je dodnes ve světě považováno za průmyslovou velmoc, jako František Křižík. Také díky geniálnímu technikovi, vynálezci a průmyslníkovi vstupovaly české země do 20. století jako moderní, technicky vyspělá oblast Evropy, jeho inspirace stála u zrodu české průmyslové tradice, která trvá dodnes.
Novorenesanční restaurace Bohemia, původně Petzoldův plzeňský restaurant z roku 1891, která léta chátrala, se rekonstruuje. Bude opět sloužit jako prostor pro různé společenské akce. Hotovo má být koncem příštího roku.
Vodní prvky mají nemalou úlohu. Fontány, pítka, bazénky tu nejsou jenom pro parádu. Osvěžují, snižují prašnost a nyní pomáhají zvlášť, když je venku vedro nebo sucho.
Rudolf Březa (*5. dubna 1888 v Podolí u Brna) se vyučil kamenosochařem v závodě Antonína Tomoly v Brně a po dobu čtyř let pracoval pod vedením vídeňského sochaře Lehmanna. Roku 1907 se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u glyptika prof. Josefa Drahoňovského a tři roky ve figurální speciálce prof. Stanislava Suchardy.
Řekne-li se elektrické osvětlení nebo elektrická tramvaj, či cokoliv jiného, obsahující slovo elektřina, vybaví se většině z nás jméno amerického vynálezce Edisona. I my však máme svého „Edisona“. A neméně slavného.
Je tomu 225 let, co se Praha dočkala prvního veřejného osvětlení, když 28. června 1793 na trase z Hradčanského náměstí, Nerudovou ulicí na Karlův most a Karlovou ulicí přes Celetnou k Prašné bráně byly zprovozněny olejové lampy. Celkem 121 sloupů. V lampách se používal lněný olej. Koncem století jich už Praha měla šest stovek. A v roce 1824 se začaly vyrábět argandické olejové lampy s větší svítivostí. Vraťme se ale ještě dál…