Už v generelech životního prostředí městských částí je od počátku 90. let minulého století poukázáno na potřebu vodních prvků ve městech a ještě víc v metropolích jako je Praha, Plzeň, Brno, Olomouc. V dávné historii měly tyto vodní prvky, kašny, chrliče a později elegantní fontány roli hlavně estetickou, nyní je to i role ekologická. A v těchto časech obzvláště.
Vodotrysk i kaskáda jsou složitý vynález
Soustava čerpadel a vodních trysek – kapky se dostanou do vzduchu a zvlhčují okolní klima. Je v tom něco silně symbolického. Už staří Římané si potrpěli na vodní prvky. Začali s tím pak ve velkém gotičtí architekti, tvořili kašny a chrliče. Pak přišla renesance. Neptunovy vodní hrátky v objektu Villa d´Este v italském Tivoli jsou ukázkovým příkladem: Alej sta kašen, Dračí fontána, Dianina fontána a Kristova fontána. Symbolizuje věčný koloběh života. Slavnou se stala fontána di Trevi v Římě – ráji fontán.
V roce 1841 objevil Colladon, že „světelný paprsek vstupující do vodního proudu se při dopadu odráží na jeho hranici. Voda obsahuje vzduchové bubliny. Jsou důsledkem turbulentního proudění. Světlo rozptylují, odrážejí a vodní trysk je svítivý“.
Vodní hrátky krále Slunce budoval astronom
Ludvík XIV. dal zbudovat pompézní sídlo – Versailles a s ním velkolepé vodní hrátky. Fontány vytvořil astronom Dán Roemer, který se zajímal (první, změřil rychlost šíření světla). Vodním hrám dominuje Fontána královská. K fontáně Apollonově vede Zelený koberec. Areál se jmenuje Sluneční osa. Za Apollonovou fontánou je Velký kanál. Zlatý Apollon se zdvihá v paprscích slunce z modravé vodní lázně.
Vodní hrátky jsou po celé Evropě
Petrodvorce mají rozlohu 100 ha a 20 paláců budovaných od roku 1714. Architekt Blond je autorem celého vodního systému: Vodních her, Římské kašny, Stříkajícího stromu i Stříkající lavic. Autorem Schonbrunu je Johann Bernhardt Fischer, zahrady vytvořil Francouz Jean Trehert. Ani tady nechybí veliká bílá Neptunova fontána, plná mytologických výjevů a soch koní v pohybu.
I v Británii mají nádheru jiskřivých a perlivých fontán. Zámek Castle Howard a Chrám čtyř vichrů navrhl Nichols Hawksmoor roku 1699, zahrady jsou dílem Georga Londona, o vodní doplňky se postaral Stephen Switzer. V Nizozemsku se vodních efektů nezřekl ani Vilém III. Kaskády v Het Loo napájené ze zdejších pramenů hrály, podobně jako ve Versailles, „divadlo“.
Dolce vita: di Trevi dobře vydělává
Řím je nazýván Rájem fontán – jsou jich tu stovky. Za všechny hovoří Fontána di Trevi (stavěná 1732-62, tedy 30 let), která je vděčným objektem filmařů. Proslavil ji Felliniho film Dolce vita s Anitou Ekberg a Mastroannim. Denně se plní „kilogramy mincí“. Jsou to nemalé částky. Mají pomáhat památkám nebo nemajetným rodinám.
V Dubaji mají gigantickou vodní symfonii
V Dubaji zas mají u paty nejvyšší budovy světa od roku 2009 fontánu, největší na světě: na délku měří 275 metrů a stavba přišla na 3,2 miliardy korun. Do vzduchu do výšky 150 m vytryskne 83 000 l vody osvětlených 6600 světly vykolorovanými 25 druhy barev do 1 000 různých obrazů.
I my máme v krajích skvosty: nejen Zpívající fontánu
Zpívající fontánu v Praze ulil ze zvonoviny a bronzu Tomáš Jaroš v letech 1564-68 (autorem největšího zvonu katedrály sv. Víta – Zikmunda). Autorem fontány je Francesco Terzio. Impozantní gotickou kašnu má Kutná Hora.
V Krumlově mají Neptunovu kaskádovou fontánu. Mariánskolázeňská fontána je také pěkný kousek: 330 trysek, autorem je Pavel Mikšík, poprvé se rozezněla v dubnu 1986. A Olomouc? Ta je přímo rájem kašen. Má kašny ze 17. – 20. století: Neptunova, Herkulova, Jupiterova, Tritonů, Caesarova, Merkurova a další.
Křižík: sen o tanci vodních světel znovu ožívá
Magická fontána vznikla stejně jako Petřínská rozhledna k Zemské jubilejní výstavě 1891. František Křižík, génius přezdívaný „český Edison“, byl při výstavě všestranně aktivní. Je i autorem nápadu, architektem Antonín Wiehl a technikem Ing. Ludvík Spirk z firmy Daněk a spol. O 100 let později přišla rekonstrukce a modernizace s ještě lepšími funkčními parametry – 1300 podvodními barevnými reflektory, bazénem s 1650 m3 vody, výtrysk 250 l vody, s nízkou spotřebou. K ozvučení sloužilo 55 elektroakustických zářičů a k řízení programu moderní počítač. Konaly se tu „vodní show“ vážné i populární hudby a při velkých veletrzích a kongresech to bylo nádherné.
Fontána se má vrátit stejně jako Průmyslový palác (požár v roce 2008) a celé Výstaviště (o rozloze 36 hektarů), Stromovka, Šlechtovka i lávka po náročné rekonstrukci Magistrátem hl. města Prahy za 2 miliardy korun zpět do dění. I nostalgie však potřebuje inovaci. A tak pestrá typologie objektů dává nyní Výstavišti Praha unikátní výhodu, jak vysvětluje Tomáš Hubl, předseda jeho představenstva. Po rekonstrukci by tu totiž byly možné prostory pro větší mix typově různých akcí a tím i pro větší živost celého dění – nejen jednorázově o veletrzích. Praha si už takovou oázu skutečně zaslouží.
