Vědecky doposud nebyl popsán a ani se jej nepodařilo laboratorně vytvořit, na rozdíl od blesků. K dispozici jsou pouze výpovědi očitých svědků. Jejich svědectví se však často liší. Lidé po jeho spatření rovněž popisují i poměrně širokou škálu barev, nejčastěji jasně svítivě bílou, také ale žlutobílou, žlutou až oranžovou, respektive načervenalou až červenou, temně rudou, ovšem třeba i například modrou nebo fialovou. Kulový blesk bývá obvykle bezhlučný, někdy ovšem může vydávat i tiché, bzučivé a vrčivé zvuky nebo lze zaslechnout popraskávání připomínající drobné elektrické výboje.
V polovině minulého století se problematice zkoumání kulového blesku věnoval kupříkladu sovětský experimentální fyzik Pjotr Leonidovič Kapica (8. července 1894 – 8. dubna 1984). Podle něj se jedná o plazmatický útvar, který se tvoří v průběhu bouřky vlivem silného elektromagnetického záření. Tento názor však vůbec nevysvětluje skutečnost, proč se tedy kulový blesk v některých případech objevuje i za zcela jasného počasí…
Další názory na tento fenomén se pohybují od hypotézy ohledně zvláštní chemické reakce až po kupříkladu optický klam způsobený krátkým elektrickým výbojem, například při bouři. Ovšem v případech, kdy kulový blesk vnikne do bytu a zničí zde veškeré zařízení, si s touto teorií optického klamu pravděpodobně ani zdaleka nevystačíme.
Tato ohnivá koule dokáže bez poškození projít zdí, oknem nebo rovněž i elektrickou zásuvkou. Nepřitahuje ji ani teplo, ani kov, jak se dříve původně předpokládalo. Pro svoje „návštěvy“ si vybírá skutečně možné i nemožné cesty, někdy předměty kolem sebe doslova zdevastuje, často ovšem nikoliv… Záhady ohledně kulového blesku zůstávají i nadále nedořešené a naše názory na něj tedy až do dnešních dnů mají široké pole působnosti.
