Jeho název pochází údajně od tří zlatých prutů neboli „šínů“, potopených v hradní studni. Jaroslav Vrchlický nazval Třemšín Králem brdských lesů. Od 12. století zde stával hrad, který byl zpustošen za husitských válek a od 16. století je zmiňován jako pustý. V 19. století zde probíhaly národní slavnosti za účasti lidu z širokého okolí.
Původní vyhlídky na vrcholu neměly štěstí
Na počátku 19. století nechal pražský arcibiskup Vilém Florentin Salm na Třemšíně vybudovat parčík s menší dřevěnou vyhlídkovou pyramidou, po jeho smrti v roce 1810 však zanikl park i vyhlídka. Nová vyhlídková stavba vznikla na Třemšíně v roce 1888, kdy pražský arcibiskup František Schönborn nechal vystavět 20 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu s krásným výhledem do okolí.
Když ji však v roce 1895 zasáhl blesk, musela být celá konstrukce podepřena bočními trámy. V té době se začala rozvíjet turistika a tak k ní přibyla i jednoduchá bouda s občerstvením a palandou pro přespání. Po zániku rozhledny v roce 1915, kdy byla pro svůj špatný stav rozebrána, se dlouhá léta se uvažovalo o výstavbě nové rozhledny, například projekt kamenné věže od plzeňského architekta Svatopluka Jankeho z konce třicátých let, ten však nikdy nebyl realizován.
Další výšková stavba se na Třemšíně objevila po druhé světové válce. Nejednalo se však o rozhlednou, ale o dřevěnou triangulační věž, dostatečně vysokou, aby překonala výšku stromů a nabídla výhled do okolí. Ta však v šedesátých letech podlehla silné vichřici a nahradila ji dřevěná věž, kterou ale záhy přerostly okolní stromy a znemožnily výhled do okolí. Stav věže se postupem času zhoršil natolik, že výstup byl v roce 2012 znemožněn odebráním žebříků.
Dočká se Třemšín nové rozhledny?
Dlouho to vypadalo, že ne. Posledním pokusem byla architektonická soutěž, na jejímž základě vybrali rožmitálští radní v březnu 2009. projekt architekta Lukáše Pejsara, jenž navrhl rozhlednu tvořenou kovovým vřetenem s nosným pilířem a dřevěným opláštěním. Hospodářská krize však negativně ovlivnila rozpočet města a celý projekt stavby rozhledny byl proto na počátku roku 2010 pozastaven.
Jen o třicet metrů níže
Lesní pozemky však přešly mezitím v rámci církevních restitucí do vlastnictví pražského arcibiskupství a to ve výběrovém řízení v loňském roce vybralo z devíti uchazečů jako dodavatele architektonického návrhu rozhledny Ateliér Jan Brotánek, se kterým pak zástupci Investičního odboru Arcibiskupství pražského rozjeli přípravné práce na projektu.
Nová rozhledna nebude stát až na samém vrcholu, ale asi o třicet metrů níže, na louce, kde dnes stojí přístřešek s lavičkami. V současné době probíhá projektová příprava pro vydání společného povolení a projekt bude realizován po zdárném dokončení povolovacího procesu, dopracování prováděcí dokumentace stavby, výběru zhotovitele a zajištění financování projektu. Arcibiskupství, ale již dříve potvrdilo, že peníze na stavbu má jako investor vyhrazené.
Kombinace dřeva a oceli
Rozhledna je navržena na principu centrální osy reprezentované nosnou dřevěnou konstrukcí z loupané kulatiny a ocelových válcovaných profilů ve tvaru pravidelného komolého šestibokého jehlanu. Ve středu kolem osy rozhledny je situováno ocelové točité schodiště se šestibokým půdorysem a hlavice rozhledny je tvořena dřevěným vyhlídkovým košem se zastřešením ve tvaru šestiúhelníku.
Zbytky hradu i kaplička
Na Třemšíně najdete také zbytky hradu Třemšín. Který byl založen Buzici kolem roku 1200. Už v 15. století však zpustl a dnes jsou zde k vidění jen jeho náznaky – základy dvou bašt a věže s příkopem, přes který vede kamenný most.
Na vrcholu stojí také malá kaplička postavená nad zasypanou hradní studní. Kaplička je nedávno zrestaurovaná, náklady činily 450 tisíc korun. Kousek nad ní je z malé loučky příjemný výhled do údolí jižním směrem. Opodál můžete vidět i Gangloffův kříž a památný buk, Buk-Brána, který byl značně poničen při nedávné vichřici. A také Gangloffův kříž postavený na památku lesníka a vynálezce Karla Gangloffa, jehož 28 vynálezů je uloženo v Národním technickém muzeu.
V blízkosti Třemšína je 753 metrů vysoký vrch Štěrbina, pod jehož vrcholem stojí mohyla Jakuba Jana Ryby, který zde 8. dubna 1815 ukončil svůj život sebevraždou.
