Nakonec velmi jednoduše. Hiram Stevens Maxim pocházel ze Sangerville ve státě Maine v USA a byl obdařen opravdu neskutečným technickým talentem, ať už se jednalo a jednoduchou mechaniku, jako v případě jeho kulometu, chemii nebo využití elektřiny. A právě v oblasti elektrotechniky zažil hořkou zkušenost, když na konci 70. let 19. století nainstaloval první elektrická světla v budově v Equitable Life v New Yorku na adrese 120 Broadway.
Edison si svoji žárovku nechal patentovat roku 1879, tedy přesně v téže době. Maxim se s ním o autorství objevu soudil, ale soud prohrál, stejně jako mnohé další. To ho přivedlo na myšlenku odstěhovat se do úplně jiné země, kde by měl pro získávání patentů a uplatnění svých vynálezů větší prostor než v USA. Velká Británie potom byla jasnou volbou, protože tam nemusel překonávat žádnou jazykovou bariéru.
Emigroval v roce 1881 a již dva roky nato představil armádě a veřejnosti kulomet využívající zpětný ráz vznikající při výstřelu (to známé „kopnutí“ třeba u ručních dlouhých zbraní) k vratnému pohybu hlavně, který vyhodí prázdnou nábojnici a na její místo nasune nový náboj. Ten se vystřelí, zpětný ráz vyhodí nábojnici a celý proces se opakuje. V roce 1885 Maxim svůj kulomet ještě zdokonalil a vznikla tak první rychlopalná plně automatická zbraň s dostřelem až 1200 metrů. Zanedlouho se kulomet Maxim se svými nábojovými pásy na 250 nábojů stal doslova ikonickou zbraní britských koloniálních válek, pro které se hodil naprosto ideálně.
Byl totiž navržen tak, aby svou palebnou silou potlačil nepřátelskou palbu a podporoval pěchotu tím, že jim čistil cestu dopředu během útoku nebo je kryl během ústupu. Velká Británie potom byla první z koloniálních velmocí, která využila výhody kulometných zbraní a začala je aktivně používat ve střetech se špatně ozbrojenými domorodými povstalci, a to navíc nesmírně efektivně. Pro svou hmotnost (64,5 kg + 3 litry vody jako chladící kapaliny) se hodil zejména pro zákopovou válku, ale díky podvozku sestávajícímu ze dvou kol ho bylo možné používat ho i při útoku a při přesunech táhnout za sebou jako vozík. Svoji spolehlivost musel před zařazením do výzbroje do britské armády prokázat kulomet Maxim i tím, že po třech dnech ponoření do moře se z něj muselo dát střílet, aniž by se po vytažení z vody zbraň musela vyčistit.
Například v bitvě u Omdurmánu v Súdánu, 2. září 1898 se 8200 britských a 17 600 egyptských vojáků s 20 kulomety Maxim na souši a 24 kulomety na válečných lodí ubránilo proti súdánské přesile čítající 60 – 62 000 mužů, především pěšáků vyzbrojených kopími a noži. Masakry, které kulometná palba v takových případech působila, vedla přelomu devatenáctého a dvacátého století evropské pacifisty k tomu, že požadovali úplný zákaz používání kulometů jakožto „nelidských“ zbraní, pochopitelně marně.
Kulomet Maxim se potom uplatnil ve válkách první poloviny 20. století a ještě po 2. světové válce byl i ve výzbroji čs. armády. Kulomety byly po válce ze sovětského arzenálu dodávány do rozvojových zemí, kde sloužily až do osmdesátých let. V SSSR došlo také k inovaci v používání Maximu tím, že tam byla vynalezena tzv. tačanka, spočívající v tom, že Maxim byl umístěn na bryčku taženou koňmi. Tačanky, za jejich vynálezce je často považován ukrajinský anarchista Nestor Ivanovič Machno, se v Sovětském svazu používaly až do konce 30. let, kdy byly postupně nahrazovány vyspělejší motorizovanou technikou.
V roce 1899 získal Hiram Stevens Maxim britské občanství a o dva roky později ho královna Viktorie povýšila do šlechtického stavu s právem používat titul sir. Ve Velké Británii, své nové vlasti, ve svém domě ve Streathamu v Londýně potom také 24. 11. 1916 zemřel.
Kromě kulometu vynalezl také elektroměr, kulmu, aparát pro demagnetizaci hodinek, vzdušné torpédo, náhražky kávy a různé oleje, první automatický protipožární postřikovač, nejméně jeden konstrukční princip vzduchovky, kapesní mentolový inhalátor pro léčbu (sám trpěl brontichidou) a je držitelem několika patentů na výbušné a elektrické motory, na motorová a elektrická vozidla a na konstrukci pastí na myši, které se používají dodnes.
Jeho syn Hiram Percy Maxim (2. září 1869 – 17. února 1936), byl spoluzakladatelem americké radioamatérské ligy „American Radio Relay League“ (ARRL) a vynálezcem tlumiče hluku výstřelu, který se později a po úpravě uplatnil rovněž jako tlumič u výfuku automobilů. Vynálezcem byl také bratr Hirama Stevensona Maxima Hudson (5. 2. 1853 – 6. 5. 1927), který se zabýval hlavně chemií a výbušninami a je spolutvůrcem vynálezu bezdýmného střelného prachu.
