„Děti z ubytoven často tvoří skupinu jen v rámci ubytovny, bez šance kontaktu s vnějším světem. Složité podmínky bydlení přináší dítěti permanentní stres, nemá možnost odpočinku, nemá žádné soukromí. To má za následek i omezenou nebo dokonce nemožnou přepravu do školy a školní neúspěchy. Do služeb jako nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo i do ulic si chodí děti v podstatě odpočinout. Naši pracovníci jim v terénu poskytují tzv. první pomoc. Řeší s nimi i důsledky toho, když budou utíkat k drogám a jiným experimentům. Klientů je ovšem stále více než služeb, to se bohužel nemění,” uvedla Martina Zikmundová z České asociace streetwork.
Materiální deprivace
Podle nedávného průzkumu Charity ČR mladí lidé, kteří v dětství trpěli materiální deprivací, k ní z 36 % inklinují i později. „Významně více jsou ohroženi chudobou mladí lidé, jejichž rodina se musela někdy zadlužit, pocházejí z neúplné rodiny, jejich rodiče byli nezaměstnaní či se jejich rodina musela často stěhovat. Nějaká forma chudoby ohrožuje více než pětinu (22 %) Čechů a Češek mezi 18 a 30 lety. Asi třikrát častěji jsou ale chudobou ohroženi ti, kteří pocházejí z chudé rodiny, než ty, jejichž rodina problémy neměla. Tohle znevýhodnění jde do jisté míry překonat vlastním vzděláním. V Česku je ale problém, že děti z chudých a méně vzdělaných rodin se málokdy dosáhnou vyššího vzdělání,“ uvedl Daniel Prokop, sociolog Fakulty sociálních věd UK a společnosti MEDIAN, který se zabývá problematikou chudoby v Česku.
Chybí zákon o sociálním bydlení
Podle Evropské sítě proti chudobě by částečné řešení přinesl stále odkládaný zákon o sociálním bydlení. „Základním předpokladem pro zajištění vhodných podmínek pro výchovu dítěte v rodině je střecha nad hlavou,“ uvedl Karel Schwarz z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR. Problém je i to, že v případě exekučních srážek přichází pracující rodina o daňový bonus určený na péči o dítě. „Daňový bonus na děti je plně exekuovatelný bez ohledu na výši příjmu. To je bohužel další negativní faktor, který vede k preferenci nelegálního zaměstnání,” uzavírá Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování a autor Mapy exekucí s tím.
Děti a dluhy
Náš REGION přinesl již v minulosti rozhovor s právničkou Alenou Vlachovou, která více než šedesátku dětí pomohla zbavit dluhů převyšujících celkově milion korun. Dluhy se týkají poplatků za odpad u dětí z dětských domovů, jízdy na černo v městské dopravě, vyskytují se i případy dluhů u mobilních operátorů nebo plynoucí ze zdravotního pojištění. Prahu dala Vlachová za příklad dobré praxe – děti zde mají zdarma městskou dopravu a poplatek za odpad nezávisí na trvalém bydlišti, ale platí jej vlastník nemovitosti. „To by vyřešilo situaci i jinde. Dopravní podniky v jiných městech jsou vůči vymáhání dluhů dětí tvrdé. Přitom dopravní podnik nepodniká za účelem zisku, jeho posláním je zajišťování služby veřejnosti,“ uvedla. Dalším problémem je to, že někteří rodiče si nemohou dovolit zaplatit dětem oběd ve škole – pomáhají tak ministerstva, kraje, obce či neziskové organizace.