Čím je pro nás Měsíc tak zajímavý? Ovlivňuje nás každý den a ani o tom nevíme

17.8.2022
Jaroslav Svoboda

Měsíc je jedinou známou přirozenou družicí Země, jeho střední vzdálenost od země je 384 000 km. Většina z nás ho má spjatý především s noční oblohou nebo jako s ochráncem zamilovaných. Věděli jste ale třeba, že díky Měsíci se nám zkracuj den?

Čím je Měsíc tvořen?

Zajímavostí je, že Měsíc, podobně jako Země, se skládá z lehké kůry, pláště a zhuštěného jádra. V kůře je obsažen ze 43 % kyslík, ovšem známky po dusíku nebo vodíku jsou jen velice nepatrné. Měsíční nitro také zdaleka neprodukuje takové množství tepla jako Země.Podle nových poznatků americké NASA je vnitřní jádro Měsíce pevné, bohaté na železo s poloměrem 240 km, vnější jádro je tekuté o poloměru 330 km. Od zemského jádra ho odlišuje další, částečně roztavená hraniční vrstva o poloměru 480 km.

Let Gemini 12 završil přípravy k zahájení amerického měsíčního programu Apollo, zatímco sovětský koncept obří rakety se ukázal jako chybný

Proč se zmenšuje?

Měsíc se nejen zmenšuje, ale i vzdaluje od Země. Díky tomu, že i nadále chladne, tím se smršťuje a proto se tam také vyskytují měsícotřesení. Navíc se nepřibližuje k Zemi, jak se kdysi někteří lidé domnívali, ale právě naopak, od Země se vzdaluje a to přesně o 4 cm ročně. Avšak pro představu, na konci období dinosaurů, tedy zhruba před 66 miliony let, už byl na pohled ze Země prakticky stejně velký jako dnes. I dinosaurům se tak při pohledu na noční oblohu naskytnul takřka stejný pohled jako nám.

Nejen příliv a odliv, ale i délka dne

Měsíc neovlivňuje jen příliv a odliv pozemských oceánů, což je všeobecně známá skutečnost, ale má vliv i na délku našeho dne. Vzhledem k jeho gravitačnímu tahu totiž Země postupně zpomaluje svoji rotaci okolo vlastní osy. Výsledkem tohoto jevu je tak pomalu se prodlužující doba jednoho dne. Zatímco dnes má den 24 hodin, na konci křídy, tedy zhruba před 75 miliony let, byl o půl hodiny kratší. Jeden „dinosauří“ rok tak měl i 370 dní.

Jeden velmi vděčný objekt k pozorování. Jupiter, král mezi planetami

Dobytí Měsíce

Měsíc jako první dobyla posádka Apolla 11 ve složení: velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins. Dne 19. července 1969 doletěla trojice po třech dnech k Měsíci, kde se 20. července 1969 ve 20:17:40 UTC spustili Armstrong a Aldrin na jeho povrch. O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. Společně s Aldrinem během dvou a půlhodinové vycházky nasbírali 22 kg měsíčních hornin a po 21 hodinách a 31 minutách pobytu na povrchu odstartovali zpět ke Collinsovi, který zatím čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce.

V roce 1971 pak umístila posádka Apolla 15 na povrch Měsíce asi 8 cm velkou hliníkovou sošku astronauta ve skafandru, zvanou Fallen Astronaut, od belgického umělce Paula Van Hoeydoncka spolu s plaketou, na níž jsou uvedena jména osmi amerických astronautů a šesti sovětských kosmonautů, kteří zahynuli v souvislosti s kosmickým výzkumem.


Témata:

Nepřehlédněte