Že jsem vás podcenil? Že to není pravda? Potom se omlouvám. V takovém případě bych vás rád upozornil na jeden velmi vděčný objekt k pozorování, a tím je planeta Jupiter. Od dvanáctého, tohoto měsíce, je nejblíže Zemi a takto naprosto nepřehlédnutelný bude, po několik týdnů. Za tu dobu jistě vyšetříte tu hodinku někde za městem, s triedrem v ruce. Bude vám postačovat.
Planetu najdete nízko nad jižním obzorem, jen asi 18°, v souhvězdí Štíra, a bude nad obzorem celou noc. Mezi dny patnáctého až sedmnáctého června zde naleznete při konjunkci nejen Jupiter, ale i Měsíc a červeného veleobra, jménem Antares. Omlouvám se za uvedené podrobnosti, ale hvězdářskou ročenku nemá doma každý.
Jupiter je pátá planeta co do vzdálenosti od Slunce právem si zaslouží postavení, které mu bylo určeno. Gigant, který je dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety. Název planety je shodný se jménem starověkého nejvyššího římského boha. Přesto nalezneme u některých národů názvy jiné a stejně zajímavé. Ve staročeštině se jmenoval Kralomoc, v čínštině Muxing, v blízké polštině Jowish.
Pouhé dva roky po objevení dalekohledu objevil italský astronom první čtyři největší měsíce této planety. Přesnější by však možná bylo, znovu je objevil pro Evropu, protože o nich již věděli dávno před tím Číňané. Nejsou to žádní drobečkové, měsíc Ganymédes je dokonce větší než planeta Merkur. Bude ale úplně stačit, když si zapamatujete jen tyto čtyři, protože do současnosti již bylo objeveno šest desítek měsíců, a tak si Jupiter vlastně vytvořil vlastní miniaturní soustavu.
Jupiter je vlastně taková nepovedená hvězda. Bohužel, i když je 318 x hmotnější než Země, stále to nestačí k tomu, aby se v jeho nitru zažehly termonukleární reakce. Nalezneme zde maličké kamenné jádro, snad jen desetkrát hmotnější než naše planeta. Nutno říci, že se jedná o pouhé předpokládané modely, stoprocentní jistotu vědci nemají.
Známý autor sci-fi, A. C. Clarke se dokonce domníval, že uhlík, který vzniká štěpením plynů v atmosféře planety, klesá k jejímu jádru, kde se pod gigantickými tlaky mění ve stejně gigantický, diamantový krystal. Nad kamenným jádrem se nachází vrstva vodíku s kovovými vlastnostmi, dále tekutý vodík a pak atmosféra, rovněž z vodíku, s přídavkem čpavku a metanu a mnoha nejroztodivnějších organických látek. Pro nás Pozemšťany plní Jupiter velmi záslužný úkol. Jeho nesmírné gravitační pole nejen pomáhá vesmírným sondám nabrat potřebné rychlosti, ale zároveň čistí i svoje okolí od asteroidů a komet, které se už k naší planetě nedostanou.
