Jelení příkop je místo jako stvořené pro horké dny, málokde najdete tak osvěžující stín jako u Brusnice. Jelení příkop tvořil přirozenou ochranu Pražského hradu, jeho svahy byly proto převážně holé, až Karel IV. nechal jižní svah osázet vinou révou. Roku 1534 král a pozdější císař Ferdinand I., první Habsburk na českém trůně, nehal přes příkop zbudovat dřevěný most, zvaný Prašný, přes který se chodilo do Královské zahrady.
Most ale roku 1541 shořel, po čase jej nechal Rudolf II. znovu vystavět, tentokrát už zděny a dvoupatrový. Jedním patrem chodil plebs, druhým směl pouze císař. V půli roku 1757 byl i tento zapálen pruskou pumou. Zbytky mostu byly při úpravách Hradu roku 1771 zasypány mohutným valem a Brusnice svedena do štoly a to je situace, která vpodstatě trvá dodnes.
Jeleni v Jelením příkopu opravdu byli, ale jen krátce, někdy od počátku 17. století, poslední byl zastřelen roku 1743 za francouzského obléhání Prahy. Pro zajímavost, císař Karel VI. byl tak pohodlný, že jeleny střílel přímo z oken Španělského sálu.
Jelením příkopem málem vedla tramvaj
V roce 1831 byla dolní část Jeleního příkopu v souvislosti s budováním Chotkovy silnice zkrácena a Brusnice svedena do potrubí, ze kterého se dostane až na Kosárkově nábřeží do Vltavy. Jelení příkop ale málem dostal mnohem tvrdší ránu, pražská obec koncem 19. století uvažovala, že dnem příkopu povede silnice a dokonce tramvaj. Tedy tramway. Naštěstí, jak už to u mnohých plánů pánů z magistrátu často bývá, z věci sešlo.
Za časů tatíčka Masaryka se pro změnu v horní části Jeleního příkopu vyskytovali medvědi. Ty dostal TGM od legionářů ze Sibiře a jiných zapadlých koutů, chov byl pak v 60. letech ukončen. Dnes už tuto kuriozitu připomíná jen domek medvědáře.
A ještě dvě zajímavosti z dolní části příkopu, roku 1621 bylo pod Bílou věží nalezeno tělo Martina Früweina z Podolí, vězněného pro účast v protihabsburské rebelii. Pravděpodobně šlo o sebevraždu leč ani tou se nevyhnul potupnému trestu, jeho tělo bylo rozsekáno katem na Bílé hoře a části rozvěšeny na přístupových cestách do Prahy.
Smutnější událostí byl nález těl 21 převážně mladých lidí, které 7. a 8. května 1945 povraždili nacisté. Místo nálezu je označeno štíhlým obeliskem, vpravo před vstupem do Stájového dvora je pak pamětní deska.
Co v Jelením příkopu také najdete
Pojďme nyní k jednotlivým kapitolám Jeleního příkopu – Masarykova vyhlídka. Terasa ve tvaru bastillonu je dílem Josipa Plečnika z let 1922-24.
Tunel pod Prašným mostem – Za prezidentování Václava Havla byl roku 2002 dle návrhu architekta Josefa Pleskota proražen tunel mezi horní a dolní části Jeleního příkopu. Mimochodem – dolní část byla za bolševika velice střeženým prostorem, protože si tu soudruzi v 50. letech zbudovali kryt. Dnes tu hlídkuje Pyramidální trpaslík Kurta Gebauera z roku 1992.
Krakonoš – socha z hořického pískovce trochu připomíná obra přímo od mistra Brauna, ve skutečnosti je dílem Františky Tupecké z roku 1957.
Ponocný – pískovcová socha je dílem žáků kamenické školy v Hořicích, vznikla podle modelu Franty Úprky. Město Hořice ji darovalo prezidentovi Masarykovi k jeho 75. narozeninám, tedy v roce 1925.
