Čtvrt století s rychlostními limity: obětí dopravních nehod v obcích ubylo

25.9.2022
Doris Drienová

Čtvrt století jezdí řidiči v Česku podle stávajících rychlostních limitů v obcích a na dálnicích. Zatímco po snížení maximální povolené rychlosti v obcích ze 60 km/h na 50 km/h tehdy výrazně klesl počet obětí dopravních nehod i střetů aut s chodci, zvýšení rychlosti na dálnicích o 20 km/h na současných 130 km/h se ve statistikách výrazněji neprojevilo. Vyplývá to ze statistik dopravních nehod. Řada měst nyní zvažuje možnost dalšího snížení rychlosti ve vybraných úsecích, stát zase řeší možné zvýšení rychlosti na některých dálnicích.

Rychlostní limity se změnily 1. října 1997. Důvodem ke snížení povolené rychlosti v obcích byly podle ministerstva vnitra zkušenosti z jiných zemí, kde snížení rychlosti o deset km/h vedlo ke značnému poklesu počtu nehod se smrtelnými následky pro chodce. To se potvrdilo i v tuzemských statistikách, které zaznamenávají počty obětí nehod do 30 dnů po nehodě. Zatímco počet usmrcených chodců v roce 1996 činil 372, v roce 1998 byl skoro o 40 procent nižší. Klesl i počet obětí dopravních nehod v obcích, ze 719 v roce 1996 na 557 o dva roky později.

Dopravní expert Roman Budský z platformy Vize 0, která se zabývá aktivitami ke snížení nehodovosti na silnicích, upozornil, že při jakémkoliv zvýšení rychlosti stoupají rizika následků případné kolize. „Podle Světové zdravotnické organizace zvýšení průměrné rychlosti jízdy o jedno procento s sebou nese zvýšení rizika, že případná nehoda bude mít za následek těžké zranění, o tři procenta. V případě zranění smrtelného je nárůst dokonce čtyři procenta,“ uvedl. U chodců se riziko jejich usmrcení v důsledku zvyšující se rychlosti zvyšuje ještě citelněji. „Pokud chodce srazí automobil jedoucí rychlostí 65 km/h, je riziko úmrtí chodce vyšší 4,5krát ve srovnání s kolizí v rychlosti 50 km/h,“ podotkl Budský.

Naopak na dálnicích nemělo zvýšení rychlosti před 25 lety ve statistikách výrazný vliv. Statistiky obětí dopravních nehod v letech 1996 a 1998 byly stejné.

V posledních měsících a letech se ovšem diskutuje o dalších úpravách rychlostních limitů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v minulých měsících hovořil o možnosti zvýšit maximální povolenou rychlost na dálnicích na 150 km/h. Limit by podle ministra mohl platit na vybraných místech, kde by to umožňovaly podmínky dálnice. Budský je ke změně skeptický.

„Naprostá většina naší dálniční sítě není na vyšší rychlosti stavěná. Nastavením maximálně povoleného rychlostního limitu na 150 km/h budou také vznikat velmi vysoké rozdíly mezi jezdci jedoucími na horním limitu a výrazně pomaleji jedoucími nákladními automobily, u kterých je nejvyšší rychlostní limit 80 km/h. To s sebou nesporně ponese zvýšený výskyt nebezpečných situací,“ zdůraznil. Připomněl, že auto jedoucí rychlostí 150 km/h bude mítoproti tomu jedoucímu 130 km/h o třetinu delší brzdou dráhu. Zároveň zvýšení rychlosti jen na vybraných úsecích podle něj nezaručí, že řidiči jinde rychlost sníží. „Ostatně dané povolení s sebou pro mnohé ponese i sdělení, že vysoká rychlost zase tak nebezpečná není,“ dodal.

Rychlostní limity mění v posledních měsících řada měst v Evropě. Například Paříž loni omezila rychlost na téměř celém území města na 30 km/h. O snižování rychlosti ve vybraných úsecích uvažují i některá města v Česku. Podle zastánců těchto kroků to dál zvyšuje bezpečnost provozu a také omezuje některé negativní ekologické dopady z provozu. Kritici jsou naopak k těmto argumentům skeptičtí a podle nich jde jen o snahy omezovat automobilovou dopravu.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte