Jedním z nich je rovněž i kostra chlapce, který zemřel ve věku asi tři a půl až pět let. Tento skelet byl nalezen v jeskyni v portugalském údolí Lapedo, které se nachází asi osmdesát pět mil od Lisabonu. Chlapec byl pohřben přibližně tři tisíce let poté, co neandertálci záhadně zmizeli…
Tyto kosterní pozůstatky jsou staré asi dvacet čtyři až dvacet pět tisíc let. Nohy chlapce však mnohem více připomínaly neandertálce než člověka rozumného (Homo sapiens) a k témuž zjištění vědci došli i při průzkumu odštěpků z lebky. Z velkou mírou pravděpodobnosti se tedy jednalo o míšence obou druhů člověka, neandertálce i člověka moudrého. Vypadá to tedy, že neandertálci se v některých případech prolínali s moderními lidmi. Tento objev byl nečekaně učiněn v souvislosti s archeologickým průzkumem prehistorických skalních maleb právě v údolí Lapedo.
Velice zajímavé výsledky v této otázce přinesla například vědecká studie publikovaná v květnu roku 2010. Podle ní obsahuje DNA moderního člověka zřetelné stopy neandertálského genomu. To se týká původem evropské a asijské populace, nikoliv negroidů, což jen potvrzuje teorii, že moderní lidé pocházeli z Afriky, přičemž neandertálci se ve své klasické podobě vyvinuli v Evropě a na Blízkém východě. Nicméně pozůstatky neandertálské DNA lze nalézt rovněž i u sběračů a lovců v Africe. Zřejmě zde zapůsobila i zpětná migrace do Afriky.
Zjištění, že všichni tak trochu máme rovněž také i neandertálské předky, nemusí být nikterak frustrující. V našich představách jsou často neandertálci neotesaní a poněkud méně inteligentní. Byli však zruční, používali rozvinuté lovecké techniky, měli svoji vlastní kulturu a vědci došli k názoru, že byli stejně inteligentní jako moderní lidé té doby.
