• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Navštívila nás v době neandrtálců. Dvojhvězda, která byla objevena teprve nedávno

    9.12.2019

    Při pohledu na oblohu vypadá hvězdné nebe konstantně. Například taková souhvězdí se nám zdají stále stejná. Pravdou je však opak. Už v minulosti okolo naší Sluneční soustavy prolétaly jiné hvězdy a nejinak tomu jistě bude i nadále, v poměrně blízké či vzdálenější budoucnosti.

    V roce 2015 vyšla studie, podle níž zhruba před 70 tisíci lety prolétla v blízkosti Sluneční soustavy tzv. Scholzova hvězda, pojmenovaná podle německého astronoma, který ji v roce 2013 objevil. Dnes je od nás hvězda vzdálená už 17 až 23 světelných let a pouhým okem je pro nás neviditelná, protože málo září. Aktuálně nejbližším hvězdným sousedem naší Sluneční soustavy tedy i nadále zůstává známý červený trpaslík Proxima Centauri, a to ve vzdálenosti 4,22 světelných let. Světelný rok je míra délková, nikoli časová a pro představu si uveďme, že celou zeměkouli světlo obletí za jedinou sekundu 7,5 krát…

    Vesmíru vládne gravitace. Gravitační vlny to je vesmír sám

    Pojmenování Scholzova „hvězda“ není však zcela přesně odpovídající její podstatě. Ve skutečnosti se tento objekt skládá ze dvou částí, a to z malého, chladného červeného trpaslíka a pak ještě z menšího hnědého trpaslíka. Jedná se tedy v podstatě o jakousi přechodnou fázi mezi planetami a hvězdami. Oba trpaslíci kolem sebe obíhají ve vzdálenosti cca 120 milionů kilometrů a jejich společná hmotnost nedosahuje ani celých deseti procent hmotnosti našeho Slunce. Přesto se však v době průletu, kdy naši Zemi obývali neandrtálci, kdysi na obloze jevila jako jeden objekt, rudé těleso, které pomalu putovalo hvězdnou oblohou.

    FOTO: Vesmírní trpaslíci

    Vesmírní trpaslíci - 61 Cygni Oranžový trpaslíkVesmírní trpaslíci - Hnědý trpaslík II.Vesmírní trpaslíci - Hnědý trpaslíkVesmírní trpaslíci - GJ1214b Umělecké ztvárnění

    Poměrně blízké průlety hvězd však pro naši Sluneční soustavu znamenají i určité nebezpečí. Pravděpodobnost srážky se Zemí nebo i například se Sluncem je sice velice nízká, gravitace prolétající hvězdy však může narušit dráhy některých vesmírných těles ve vnějších částech Sluneční soustavy. Část objektů může průlet cizí hvězdy odhodit ven, pryč ze Sluneční soustavy, některé z nich však naopak může takový průlet poslat kupříkladu ke Slunci. Existuje též teorie, že se takto vymrštěná tělesa v minulosti srazila i se Zemí. Podle nedávno zjištěných poznatků je prý totiž frekvence pohybu těles v našem bezprostředním vesmírném okolí až dvakrát větší, než se dříve původně předpokládalo. V průběhu jednoho milionu let prolétne „nedaleko od nás“ asi 87 hvězd. A k velmi blízkému setkání dojde pravděpodobně asi tak za 1,3 milionů let, kdy hvězda s názvem Gliese 710 v té době bude míjet naši Sluneční soustavu ve vzdálenosti pouhých a těsných 0,25 světelných let.



    Nepřehlédněte
    12.2.2025
    Zprávy

    Dáda padá!