Dech beroucí! Tak lidé, kteří ulicí v centru Ria procházejí, namalovanou krásu na zdech nazývají. Nástěnné graffiti jsou dědictvím Letních olympijských her, které Rio de Janeiro hostilo v roce 2016. Jednalo se o olympijský bulvár. Dnes ulicí jezdí teenegaři na skatu nebo kolečkových bruslích, procházejí se tam zamilované páry, zdi si fotí turisté.
Amerika, Asie, Evropa, Afrika i Austrálie
Na precizně vypracovaných malbách jsou zachyceni chlapec Tajapo z Brazílie, žena Mursi z Etiopie, žena Kayin z Thajska, muž Supi ze severní Evropy a muž Huli z Papuy Nové Guineje. Graffiti představují společné předky lidstva, domorodé obyvatele z Ameriky, Asie, Evropy, Afriky a Austrálie. Zkrátka lidskou pospolitost.
Černé, modré, zelené, červené a zlaté kruhy
Eduardo Kobra si dal záležet, rysy lidí z pěti kontinentů, kteří reprezentují černé, modré, zelené, červené a zlaté kruhy na olympijské vlajce, důkladně studoval. Po dva měsíce pracoval dvanáct hodin denně, dílo bylo dokončeno těsně před konáním olympiády.
Poselství pospolitosti pro každý všední den
Do graffiti vtělil stěžejní hodnoty olympijských her, jejich cílem bylo ukázat, že všichni jsou spojeni, všichni jsou na stejné lodi. Graffiti si objednal Mezinárodní olympijský výbor a Rio zdobí dodnes. Ukazují a další léta budou ukazovat poselství pospolitosti, které je pro svět důležité nejen v době konání olympiády, ale každý všední den.
