Pověstný klobouk herce a dabéra Jana Přeučila se dostal do názvu ucelené monografie „Deset klobouků Jana Přeučila“. Obsahuje autentické povídání, které vzniklo během rozhovorů s publicistou a nakladatelem Pavlem Mészárosem.
Na monografii spolupracovali také novinář René Kekely a fotograf Jaroslav Hauer, díky nimž kniha obsahuje téměř tři sta fotografií ze soukromého archivu Jana Přeučila. Křest knihy se uskutečnil v pražské kavárně Českého rozhlasu Radiocafé. Kmotry byli Jiřina Bohdalová, generální ředitel České filharmonie David Mareček, šéf Českého rozhlasu Pardubice a Hradec Králové Jiří Kánský a prezident Herecké asociace, režisér Ondřej Kepka.
Energie na rozdávání
Jiřina Bohdalová ocenila Jana Přeučila jako skvělého rétora. Knize požehnala i Přeučilova manželka Eva Hrušková. „Jeníčku, přeji ti, abych ti vydržela co nejdéle,“ řekla, čímž poukázala na jeho energii, kdy i v necelých 85. letech aktivně žije – hraje, přednáší, dělá kursy rétoriky. To, kolik energie umí Jan Přeučil rozdávat, ocenil i Ondřej Kepka. Křest moderoval Aleš Cibulka.
Den, kdy jsme se nezasmáli
Knihu, vydanou nakladatelstvím AOS Publishing, otevírá motto francouzského básníka a novináře Sébastiena-Rocha Nicolase de Chamforta (1740-1794): „Nejztracenější den našeho života je ten, kdy jsme se nezasmáli.“ Aktivní život, který Jan Přeučil s Evou Hruškovou vedou, je důkazem toho, že vybráno bylo trefně. Součástí knihy je i audiozáznam divadelního hry N. V. Gogola Bláznovy zápisky.
Smeká pověstný klobouk
„Na konci svých vystoupení Jan velice rád smeká svůj pověstný klobouk. Já, ač to není můj styl, symbolicky smekám také, a děkuji mu za to, že je takový, jaký je,“ píše v předmluvě Ondřej Kepka. Kapitolky jsou nazvány klobouky, přičemž ten první patří prvním krokům v životě.
Příběh otce Františka
V knize je zaznamenán i příběh jeho otce Františka Přeučila, který byl po válce poslancem, v roce 1949 ve vykonstruovaném monstrprocesu s Miladou Horákovou odsouzen k doživotí, v roce 1963 byl podmíněně propuštěn, o pár let později byl rozsudek zrušen, přičemž teprve po roce 1989 přišla plná rehabilitace.
Osudové ženy
Kniha mapuje život a hereckou dráhu Jana Přeučila. Dva klobouky jsou věnovány dvěma jeho osudovým ženám – Štěpánce Haničincové a Evě Hruškové. „…když jsem se s Evičkou vzali, slíbili jsme si, že se budeme vždycky snažit, aby náš vztah byl vztahem tvůrčím. Aby nezakrněl a nedostal se do fáze, kdy se stává jen jakýmsi souhrnem zavedených stereotypů. My se proto snažíme pořád něco dělat…,“ říká mimo jiné o současné ženě. Aktivní náboj byl cítit ze křtu i z letmého prolistování knížky.
Zdroj: Jiří Svoboda a David Surý
