Elektronizující záležitosti
Přebujelý slovník plnobarevných letáků, které jsou plné novotvarů a nezvyklých sousloví, je často známkou toho, že se IT firmy snaží o komercializaci nějaké agendy. Taková snaha pak vyprodukuje všelijaká moudra. Základem je vybudovat na heslech produkt, který se prodá sám. Stačí do nabídky napsat komplexní digitální eGovernment a dát cenu hodně nízko. Výsledek? Mnoho obcí si pořídilo Portál občana našeho města, který za poslední rok navštívilo 20 lidí, a proběhly v něm 4 platby. Digitálně. Elektronicky. Elektronizující záležitost.
Prozradím ještě, že ty 4 platby byly testovací. Psal jsem si pár dnů s jedním starostou, který tvrdil, že má portál občana, který je skvělý. Po otázce, jak jsou s tím řešením spokojení zákazníci, se odmlčel. Pozoruji poslední týdny ještě jednu podivuhodnou věc. Mnoho výborných ajťáků na městech projevuje zvláštní zášť k čemukoliv, čemu firmy říkají portál občana právě na základě velmi nízkých čísel, která portály generují. Divím se. Je to jako, kdybych chtěl ESHOP na buráky, který mi prodá firma, co dělá antivir. Když připojím ESHOP k ekonomice a skladu plném buráků, otevřu si víno a budu čekat na prvního zákazníka. Google analytics mi budou hlásit desítky zákazníků, co na moje stránky zamířili… omylem. Po půl roce neprodám ani jeden oříšek. Co udělám? Zaplatím podporu na další půlrok a budu dál čekat? Přesně tak se mnohá města totiž chovají. Co přesně dělají špatně? Je to hloupé říct, ale skoro všechno. Ve výsledku mají na svém webu odkaz Portál občana a na portále občana MVČR dlaždici. Kde je ale eGovernment? Nikde. Vůbec Nikde.
A jak to dělají jinde?
Podívejme se do Dánska. Na mnoha webech dánských měst najdeme odkazy do portálových řešení. Najdeme tam formuláře? Ne. Rozhodně ne. eGovernment v Dánsku není o formulářích, kalamářích a razítkách, byť elektronických. Je o službách pro občany. Je o snaze pomáhat a nabízet řešení. 90 % českých portálů je založeno na formulářích, které je příliš obtížné vyplnit i pro certifikovaného testera, natož pro otce, který přijde po prohraném fotbalovém zápase domů a zjistí, že musí s dětmi udělat úkoly, uvařit večeři a přihlásit Rexe na město. Až se někdy k půlnoci přihlásí do portálu občana a načte se mu formulář přihlášení psa s 30 kolonkami, z nichž je polovina označena slovy, která vidí poprvé, zakleje a půjde spát do obýváku. Za trest. Jak tomu předejít? Vraťme se do Dánska. V portále občana tam často najdeme životní situace. Ale ne ty z dílny MVČR, ale jednoduché, máloslovné návody, které nabízí mraky služeb. Infografika Vás navede, jak zaplatit psa, jak jej přihlásit ve 2 krocích, kde jsou ve městě parky na venčení psů, cvičiště a kde najdu ty správné pytlíky. Města totiž zdaleka neřeší jen český svatý grál úplného elektronického podání, ale především to, jak majiteli pejska zlepšit život ve městě.
Dalším příkladem z praxe je životní situace stěhování. Tu v českých portálech nenajdete. Přitom je to zcela běžná věc. Chci se přestěhovat do jiného města a na portále nového sídla si najdu všechny životní situace, které budu řešit. Stěhovací služby. Přihlášení dítěte do školky či školy. Kroužky, které nabízí příspěvkovky města. Komunitní skupiny, abychom do nové čtvrti rychle zapadli a další a další věci. Ve výsledku máte dojem, že o Vás město stojí. A to je ve zkratce pocit, který bych strašně rád jako občan ve svém městě cítil. Nu a to by měl být cíl eGovernmentu.
Dalším vodítkem, které nám pomůže oddělit dobré služby od špatných, je pohled Finska. V argumentaci kolem portálů se můžeme setkat s přepočtem nákladů na jednu provedenou elektronickou platbu. Je to relevantní pohled, nicméně okrajový. Ve Finsku prosadili metriku, která měří kolik času, této čím dál víc vzácnější veličiny, občanovi elektronická služba uspoří. Číslo této úspory se musí stát hlavní metrikou eGovernmentu města. Zásadní totiž je, že Portál občana není agendový systém, i když tak v mnohých řešení vypadá.
A jak to uděláme my?
My bychom měli v první řadě přemýšlet a strategicky plánovat. Jakou službu naše město nabídne občanovi jako první. A jakou jako druhou. A třetí. Tu až napřesrok. Spočítat si, kolik to bude stát na základě cenového průzkumu, který si není nutné nechat zpracovat externí firmou. Na základě takové rozvahy vypracovat plán realizace portálu občana, ve kterém je hlavní kapitola to, čeho chceme dosáhnout. Jakých čísel. Kolik lidí bude navštěvovat životní situace, kolik elektronických plateb provedou. Pak je možné spočítat, kolik času občanům možná ušetříme a zajásat, že proně město konečně něco udělá i v elektronickém světě. Zároveň si tak nastavíme i indikátory, které můžeme sledovat a vyhodnocovat, přičemž není od věci, se občanů na služby sem tam zeptat třeba na sociálních sítích nebo na přepážkách.
Pokud město má plán elektronických služeb na 2 roky, je možné připravit veřejnou zakázku a připravit integrace a data. Během léta 2022 by se měl otevřít dotační titul v Integrovaném regionálním operačním programu. Minimálně ¾ ceny portálu tak lze získat zpátky z Evropy. Spojením výhodného financování a plánu elektronických služeb lze získat velmi rychle první elektronické služby města, které budou opravdu využívány. S chutí i pocitem, že jsme si jen neodškrtli naplnění moderních slovíček, ale že jsme taky něco udělali pro občany.
Michal Karvánek
Konzultant pro veřejnou správu MARBES
Chcete si popovídat o elektronických službách ve Vašem městě?
Kontakt pro bezplatnou konzultaci: [email protected]
