To naše malé klubko k zulíbání začíná pomalu a jistě zlobit. Ono vůbec ještě neví co to je zlobení, je to jeho projev, ale nám se zvyšuje tlak a klesá schopnost ovládat se.
Poradíme vám jak se nezbláznit když vaše dítě zlobí. Jsou pro nás rodiče darem, pokladem, úžasným malým tvorem a zkrátka naším malým světem. Jsou ale chvíle, kdy i přes ten rodičovský cit který k nim máme, začne být ouvej. Proč vlastně děti zlobí a jak na ně?
Je pravdou, že některé děti to mají přímo v krvi. Dokáží se předvádět, vztekat, dupat a třeba se i houpat na lustru. V tu chvíli se většina z nás cítí jako neschopný rodič, špatná matka, která své dítě nezvládá. Víte ale o tom, že se nám děti snaží svým zlobením něco naznačit?
Kdy nejčastěji zlobí?
- V době, kdy jsou ospalé, hladové a unavené
- Když touží po vaší pozornosti a nemůže přijít na žádný jiný způsob, jak ji na sebe upoutat.
- Má nějaké trápení a zlobením je následně ventiluje, nejčastěji to jsou hádky rodičů.
- Nesprávnými výchovnými zásahy, v dětech zlobení vyvoláme my samotní.
- Chování může být zapříčiněno nějakou fyziologickou poruchou, např. lehkou mozkovou dysfunkcí.
Co s tím můžeme udělat my?
Především se přestaňte obviňovat, že jste ten nejhorší rodič na světě. Není na světě dítě, které by nikdy nezazlobilo. Někdy je zlobení dokonce projev velké radosti a nadšení! Nejčastěji se poprvé setkáváme se ,,zlobením“ v období jejich vzdoru, i když bychom to neměli zlobením nazývat. Vzdor není namířen proti matce nebo otci, nelze ho brát osobně. Na nás je tedy v takových situacích ovládnout se. Období vzdoru je náročné a vyžaduje trpělivost. Tato etapa začíná většinou před druhým rokem a končí kolem třetího roku, někdy ale může pokračovat dál. Období vzdoru je nedílnou součástí vývoje, každé dítě si tímto obdobím projde a samozřejmě každé jiným způsobem. Některé je popudlivé, zuřivé, vzteklé a každý dobře míněný zákaz (třeba ,,Nechoď do silnice, jede auto!“) v dítěti vyvolává velkou reakci.
Pokuste se zachovat klid, výbuchy vzteku ignorovat, popřípadě dítě odvést do pokoje, aby se vykřičelo tam. Můžete se pokusit dítě napodobit, obvykle úžasem přestane. Na některé děti ale zkrátka neplatí nic. Nesmírně důležité jsou pro život dítěte zaběhnuté rituály. Dodávají dítěti jistotu.
Snažte se každý den zachovávat určitý řád, ať dítě ví, co bude následovat a jak vypadá takový běžný den. Volný den, absolutně bez režimu a se spoustou změn, dokáže dítě pořádně vykolejit, rozladit a udržovat v napjaté náladě. Snažte se proto o to, aby během dne probíhalo všechno ve stejnou dobu a stejném pořadí.
Naučte své dítě to, že ráno se snídá, čistí zuby, před obědem se uklízí hračky a jde se odpočívat. Zažitá by měla být i společná večeře, koupání a ukládání ke spánku. Pokud dítěti dopřejete tyto rituály, nejenže získá pocit rodinné sounáležitosti, ale na režim si zvykne a nebudete tak muset řešit hysterické výstupy před každým jídlem nebo spaním. Věnujte mu svůj čas, hrajte si s ním, zabavte ho. Najděte ve vašem okolí zájmový kroužek, který bude pro vaše dítě naplněním.
