Píše se 1. leden 1784 a v pražském Klementinu se začaly vést meteorologické záznamy, čímž vlastně vznikla nejdelší souvislá řada meteorologických údajů na světě. Jaká byla celá tato výjimečná historie?
Klementinum je bývalá jezuitská kolej, které je rozlehlým komplexem barokních budov na Starém Městě v Praze. Mimo jiné je sídlem Národní knihovny České republiky, ovšem zaujímá též významné postavení v dějinách meteorologie. Zdejší meteorologická pozorování začala v polovině 18. století a systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775. Zaznamenávání teploty podle moderních pravidel je zde prováděno od roku 1784, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě.
Kromě meteorologie má ale Klementinum dějinný význam i pro rozvoj matematiky či astronomie. Zvláštní řádová matematicko-astronomická studia byla založena v roce 1722. Byla postavena Astronomická věž a zřízeno Matematické muzeum, které bylo jedno z prvních v Evropě. Muzeum se kromě sbírkové činnosti staralo i o výuku.
Muzejní sbírky byly podle inventáře na svou dobu všestranné, kromě přístrojů a předmětů souvisejících s matematickými vědami a astronomií se zde nacházely i různé kuriozity, přírodniny, umělecká díla a exotické památky z cest řádových misionářů. Část sbírek se později soustředila v Národním muzeu v Praze.
V Astronomické věži byla v letech 1751–52 z iniciativy matematika, fyzika a astronoma Josepha Steplinga zřízena observatoř. Kromě astronomie se observatoř zabývala též meteorologií.
Systematická meteorologická měření a pozorování byla v Klementinu prováděna již od roku 1752. Od roku 1775 je zaznamenával astronom Antonín Strnad, Steplingův žák a pozdější rektor Karlovy univerzity. Jde o nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Do roku 1783 se ale vyskytují mezery v záznamech. Od 1. ledna 1784 se zde měří teploty 3× denně již podle moderních kritérií, což pro klimatologii představuje cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí. Od r. 1804 přibylo i měření dešťových srážek.
Zdroj: ČHMÚ
