Režisérka pochází ze Sarajeva, které bylo stejně jako Srebrenica a několik dalších měst vyhlášeno bezpečnou zónou pod ochranou OSN. „Mně osobně se příběh Srebrenice velmi úzce dotýká, přežila jsem totiž válku v Sarajevu, které bylo také obléháno, a snadno jsme mohli skončit jako Srebrenica. Vždycky jsem si říkala, že by měl někdo o tom, co se tam stalo, natočit film, ale nikdy jsem si nepomyslela, že bych to měla být já. Přesto mě ten příběh stále pronásledoval,“ uvedla režisérka.
Hlavní hrdinkou filmu je učitelka Aida, která během konfliktu působí jako tlumočnice na základně OSN v Srebrenici. Její rodina je mezi tisícovkami místních, kteří hledají v bezpečné zóně OSN útočiště před srbskou armádou. Pár hodin od míst, kde i Češi s oblibou trávili letní dovolené, se v tu chvíli schyluje k největší evropské tragédii od konce druhé světové války. Při vyjednáváních si Aida postupně uvědomuje vážnost situace.
Na pozadí Aidin snah o záchranu mužů ze své rodiny vidí diváci bezmoc a zoufalství bosňanů, kteří se ukrývají na základně OSN a jsou posléze vydáni na milost bosenskosrbského velitele Ratka Mladiče. Na rozdíl od většiny válečných filmů Quo vadis, Aida? nestojí na zobrazování násilí. „Tento film ukazuje patriarchální a byrokratickou strukturu války. Zodpovědná je vždycky nějaká autorita mimo. Ukazuje ženu v bludišti tohoto systému a jeho důsledků,“ řekla režisérka.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr tisícovek lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vojáci pod velením Mladiče ovládli Srebrenici v červenci 1995. Podle odhadů se u základny vojáků OSN ve vsi Potočari severně od města tísnilo až 30.000 lidí, mezi nimiž byla jen asi tisícovka mužů. Právě z nich se o několik desítek hodin později staly první oběti vraždění. Celkový počet obětí masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých.
Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí. Muži považovaní za hlavní strůjce genocidy – Mladič a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić se dostali před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. V roce 2019 Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, nástupce tribunálu, vyměřil Karadžičovi i za Srebrenici doživotí. Letos v červnu potvrdil doživotní trest i pro Mladiče.
zdroj: jv/ctk
