5. až 16. července 1997
zasáhly nečekané záplavy postihly třetinu republiky. Nejvíce zasáhly Moravu a východní Čechy. V povodí Moravy a Odry spadlo za pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Postižených bylo pět set třicet šest měst a obcí v třiceti čtyřech okresech, například části Ostravy, Otrokovic, Přerova, Olomouce. Záplavy přinesly bohužel i padesát obětí, většina z nich utonula, někteří zemřeli v souvislosti s velkou vodou z jiných důvodů. Nejtragičtější následky byly v obci Troubky na Přerovsku, z níž zůstaly jen trosky a kde zahynulo devět lidí.
Tehdy bylo evakuováno téměř osmdesát tisíc lidí, z nichž víc než deset tisíc zůstalo bez střechy nad hlavou. Škody byly vyčísleny na zhruba třiašedesát miliard korun.
V noci na 23. července 1998
přišly mohutné přívalové deště, které způsobily povodně především v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nejvíce se rozvodnily toky Bělá, Dědina a Zlatý potok, jejichž hladina stoupla místy až o tři metry nad normál.
Postižené byly oblasti o rozloze zhruba sto kilometrů čtverečních v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Zaplaveny byly tři desítky obcí. Nejvíce postiženou obcí byl Kounov, v jehož části Hluky voda a tuny kamení zničily deset domů.
Tehdy během záplav utonulo šest lidí. Evakuováno bylo osm set obyvatel. Škody byly vyčísleny na téměř dvě miliardy korun.
7. až 17. srpna 2002
Přišly povodně, které se zařadily mezi dosud největší přírodní katastrofy v historii republiky. Zasažena byla více než její třetina, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy, voda se nevyhnula ani Moravě. Postižených bylo na osm set obcí, dvě stě šedesát mostů, přes třicet úseků silnic I. třídy a přes sto padesát komunikací nižších tříd. Celkem se záplavy projevily v deseti regionech. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda téměř celé zničila. Smetla přes sto dvacet domů, tedy zhruba dvě třetiny obce. Škoda přesáhla dvě stě milionů korun. Někteří obyvatelé své domy, které nespadly, vysoušeli dlouhá léta. Tehdy zemřelo přímo ve vodě deset lidí z celkového počtu sedmnácti obětí.
Počet evakuovaných se vyšplhal na dvě stě dvacet pět tisíc a nejvíce jich bylo v Praze. Škody byly vyčísleny na sedmdesát tři miliardy korun, z nichž sedmadvacet vykázala Praha. Ničivé povodně zatopily v Praze osmnáct stanic metra, téměř dvacet kilometrů kolejí a napáchaly škody za sedm miliard korun. „Byl jsem tehdy přesvědčený, že není možné, aby se voda dostala do metra. A pak nás příroda naučila, že si člověk nesmí myslet, že nad ní zvítězil,“ vzpomíná Josef Němeček z Dopravního podniku hlavního města Prahy.
28. března 2006
Tající sníh a intenzivní déšť způsobily povodně, které se nejvíce se dotkly řek Dyje, Moravy, Labe a Ohře. K nejvíce postiženým patřil Jihočeský kraj (Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Třeboň), Středočeský kraj (Mělník, Zruč nad Sázavou), Ústecký kraj (Ústí nad Labem, Hřensko), Pardubický kraj (Cerekvice), Jihomoravský kraj (Znojmo, Jevišovka, Novosedly), Olomoucký kraj (Olomouc, Litovel), Zlínský kraj (Tlumačov), Královéhradecký kraj (Hradec Králové), Vysočina (Třebíč). Poslední stavy ohrožení byly odvolány až 10. dubna.
Tehdy si vyžádaly devět obětí, včetně dvou dětí. Většina z nich utonula v rozvodněných tocích. Škody byly vyčísleny na pět a půl miliardy korun.
24. června 2009
zvedly intenzivní deště hladiny toků v Moravskoslezském kraji, záplavy do začátku července zasáhly dalších sedm krajů. Postupně Moravskoslezský, Olomoucký, Jihočeský, Zlínský, Královéhradecký kraj, Vysočinu, Ústecký a Liberecký kraj. Nejhůře bylo postiženo Novojičínsko, Jesenicko, Prachaticko, Strakonicko a Děčínsko. Počet obětí byl vyčíslen na patnáct, z nichž třináct bylo na severní a střední Moravě, jedna z Vysočiny a jedna žena utonula v Ústeckém kraji. Nejvíce obětí, v počtu devět, bylo na Novojičínsku. Počet evakuovaných lidí byl tisíc osm set padesát jedna, z nichž jen hasiči zachránili dvě stě dvacet šest osob. Škody dosáhly výše přes osm a půl miliardy korun.
14. května 2010
začaly vlivem vytrvalého deště stoupat hladiny řek v Moravskoslezském kraji, postupně byly zasaženy i další moravské kraje. Záplavy trvaly do 21. května, kdy klesla hladina Moravy u Lanžhotu na Břeclavsku na úroveň druhého povodňového stupně. Velkým problémem se staly sesuvy promáčené půdy.
Postiženými byly Moravskoslezský a značné části Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje. Povodně opět silně poničily obec Troubky na Přerovsku, symbol záplav z roku 1997. Tehdy přišel o život jeden člověk.
2. až 10. června 2010
voda z rozvodněných toků po vydatném dešti opět zatopila části Moravy a Slezska. Srážky se začaly přesouvat do Čech, hladiny řek stouply na Vysočině a na Pardubicku, rozvodnily se řeky v Plzeňském a Jihočeském kraji. Situace se zklidnila 6. června, ale 9. června zasáhly přívalové deště severní část Čech. Třetí stupeň povodňové aktivity platil na mnoha místech Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Pro celý Zlínský kraj byl vyhlášen stav nebezpečí, který platil i na několika místech Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Tyto záplavy si vyžádaly pět obětí.
V roce 2013
Zasáhla obří povodeň přes dvanáct set obcí v sedmi krajích. Rozsahem byla srovnatelná se záplavami z roku 2002, kdy velká voda zalila deset krajů. Někde záplavy postihly stejná místa jako před šestnácti lety. Povodeň probíhala ve třech navazujících vlnách, první přišla 29. května. Hladiny potoků a řek na mnoha místech dosáhly úrovně dvacetileté až padesátileté povodně. Zasaženo bylo celkem devět set sedmdesát obcí na celém území republiky, včetně velkých měst. Celkem bylo evakuováno téměř dvacet sedm tisíc osob, povodně si vyžádaly patnáct lidských životů. Z toho pět bylo z řad vodáků, kteří lehkovážně zkoušeli sjíždět rozvodněnou řeku.
