Ale určitě by mohl žít i ve skutečnosti. Narodil se 8. ledna 1935 ve městečku Tupelo ve státě Mississippi, čili by mu dnes bylo 85 let. Věk sice vysoký, ale nikoliv nemožný. Takže možnost, že je stále naživu, vyloučena tak úplně není. Jaké další zajímavosti o něm ještě víme?
Především ohromují čísla dokumentující jeho uměleckou dráhu. Pokud za její počátek budeme počítat vydání jeho prvního komerčního singlu RCA Records Heartbreak Hotel z 27. ledna 1956 a trvala až do jeho smrti 16. srpna 1977, tedy cca 21,5 roku, pak jde o statistiku téměř neuvěřitelnou.
Elvis Presley během této doby natočil 89 řadových alb, vydal 61 singlů a získal za ně 50 zlatých desek, každou za prodej jednoho milionu desek. Dodnes se prodalo přes jednu miliardu nosičů jeho písní. Dále Elvis Presley vytvořil hlavní role ve 33 filmech, přičemž natočil až tři filmy ročně. Všechny měly obrovský divácký úspěch, i když filmoví kritici k nim byli opravdu kritičtí, což nejspíš nepřekvapí. Vedle toho tento fenomenální zpěvák vystoupil přibližně v 500 televizních programech a byl také prvním umělcem, který ve čtyřech za sebou jdoucích vystoupeních vyprodal Madison Square Garden v New Yorku s kapacitou 20 000 míst, a to ve dnech 9. – 11. června 1972.
Zajímavou kapitolou v jeho životě se stala také jeho vojenská služba. Když Elvis Presley dostal roku 1957 povolávací rozkaz, podvolil se mu, i když už tehdy byl známou hvězdou a na vrcholu popularity. Kdyby o to stál, určitě by si našel nějakou možnost úniku. Ale on stál o to, aby mohl sloužit armádě tak jako každý jiný občan USA a přerušil kvůli tomu na dva roky i svou uměleckou kariéru, i když to pro něj přinejmenším znamenalo také jistou finanční ztrátu.
Po základním výcviku nastoupil Presley do služby na americké vojenské základně Friedberg ve Spolkové republice Německo. Tak jako jiní američtí vojáci, si i on pronajal ve městě byt, v jeho případě celý dům, v nedalekém městečku Bad Nauheim, kde po tu dobu bydleli i jeho rodiče. Brzy se to rozkřiklo a když Elvis Presley ráno opouštěl dům a večer se vracel, čekaly na něj po cestě jeho obdivovatelky. Ochotně rozdával autogramy, podepisoval fotografie a nechal se s děvčaty fotit. Když už jejich zájem dosáhl takové míry, že Presleyho dům byl fakticky obležen, vyvěsil venku tabuli, že autogramy bude udělovat pouze večer od 19.30 do 20.30 hodin, což však často přetáhl a končíval, až když se podepsal toho dne poslední zájemkyni.
Do zálohy byl propuštěn v hodnosti četaře. Pokud koncertoval, tak jen pro kamarády v kasárnách bez nároku na honorář. Z pobytu v Německu si zařadil jednu lidovou píseň „Muss i Denn“ (Must I Go) do svého repertoáru. Je to jeho jediná skladba, kterou v druhé polovině zpívá v cizím jazyce – německy.
A jak je to s těmi konspiračními teoriemi? Někteří soudí, že je agentem FBI, který si změnil jméno, podrobil se plastické operaci a zmizel. Podle jiných teorií byl natolik psychicky labilní, že v klidu žije na nějaké nervové klinice. Anebo ve druhém, veřejnosti nepřístupném patře svého sídla Graceland, kde ho s mozkem poškozeným drogami při životě udržují tři velmi přísné ošetřovatelky. Občas má však dovoleno vyjít ven, a tak existuje svědectví člověka, který tvrdí, že ho svezl autem, jiný ho zase viděl, jak v centru města, na ulici „Beale Street“, poslouchá jazz. V noci prý také někdy stává před svým pomníkem, zády obrácen k obchodu bratří Lánských, kde si před desítkami let kupoval brilantinu a žlutozelené ponožky, kvůli kterým se mu spolužáci smáli… Nezní to všechno nakonec tak šíleně, že by to mohla být i pravda?
