Uznávaný fotograf fotil na černobílý kinofilmový negativ a zásadně bez blesku, pouze v přirozených, byť někdy extrémních světelných podmínkách. Zahraniční umělce nejčastěji dokumentoval na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, na pražském Febiofestu, v Uherském Hradišti při Letní filmové škole nebo v rámci festivalu Dny evropského a francouzského filmu v Praze.
Miloš Fikejz (1959 ve Vysokém Mýtě – 2019 v Praze – Horních Počernicích) po absolvování vysokomýtského gymnázia a knihovnické nástavby v Praze pracoval až do své smrti jako odborný pracovník v knihovně Národního filmového archivu (dříve Československého filmového ústavu) v Praze.
Od poloviny 80. let publikoval články ve filmových periodikách (mj. Film a doba, Záběr, Kino, Filmový přehled). Je autorem několika filmových monografií (mj. Fred Astaire, Dustin Hoffman, Francis Ford Coppola, Woody Allen), rozsáhlého biografického slovníku Filmoví herci současnosti – 640 profilů zahraničních herců, dvousvazkového slovníku Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století. Pro nakladatelství Libri připravil třísvazkový slovník Český film: Herci a herečky.
Napsal několik stovek filmových hesel do rozsáhlých slovníků (např. Všeobecná encyklopedie Diderot, Český biografický slovník XX. století, Biografický slovník českých zemí, Ottova encyklopedie Česká republika či Osobnosti Česko).
Jako odborný lektor se dlouhodobě podílel na redakcích filmové literatury a festivalových katalogů (např. MFF Karlovy Vary, Febiofest, Finále Plzeň).
Zároveň se věnoval fotografickému portrétování významných osobností naší a světové kultury – filmových tvůrců a osobností spojených tvůrčím způsobem s filmem a své snímky publikoval v řadě našich i zahraničních periodik a knižních titulů.
Od roku 1990 své fotografie samostatně vystavoval v Budapešti, Moskvě, Paříži, Praze a v dalších českých městech.
„První opravdový foťák jsem si koupil v roce 1986. Byla to po takových těch Smenách první zrcadlovka. Východoněmecká Praktica s výměnnými objektivy a měl jsem tehdy i blesk!
A pomaličku, polehoučku jsem začal fotografovat. Hlavně české tvůrce. Potloukal jsem se tak po Thermalu a kolem něj a tu a tam někoho potkal; znáš mě, nejsem žádnej paparazzi, a tak jsem se vždycky zeptal, jestli můžu udělat fotku a většinou to bylo velmi nenásilné, sedli jsme si, povídali a já jsem velmi nenápadně fotografoval. Miroslava Macháčka, Františka Vláčila, Juraje Jakubiska… Třeba s Františkem Vláčilem jsme si dlouho povídali o knihovnictví. Svěřil se mi, že chtěl být původně knihovníkem,“ prozradil před několika lety výtvarníkovi Marku Doušovi.
Jeho nejslavnější fotky jsou asi ty s Leonardem DiCaprio.
„To bylo z dnešního pohledu úplně neuvěřitelný. On sice nebyl ještě hvězda, ale měl už nominace na Oscara a Zlatý glóbus za film Co žere Gilberta Grapea? (ve kterém hrál hlavní roli Johnny Depp). Jenže to se tu ani moc nevědělo. Byl tu s německou babičkou a dědečkem z matčiny strany a já na ně natrefil na lavičce před Thermalem, kde byla prakticky liduprázdno. Leonardo byl bezprostřední a milý. Blbnul, předváděl se, nikoho z kolemjdoucích vůbec nezajímal. Tehdy před Thermalem se nevinul žádný koberec, spíš pusto a prázdno. (A když nebyl s prarodiči, v jednom kuse somroval cigára – poznámka m.d.) Podobně náhodné a z dnešního pohledu unikátní bylo setkání s panem Hrabalem, díky němuž jsem se dostal až do literatury,“ svěřil Marku Doušovi a stránkám Výběžek.eu .
Výstava Filmový svět Miloše Fikejze v prostorách Chvalského zámku je otevřena – nově až do 1. listopadu – denně mezi 9. a 18. hodinou.
