Asi jste zaregistrovali kampaň televizí NOVA a Prima, ve které přední české osobnosti do kamery čtou ta nejsprostější slova, co jim přišla do komentářů a vzkazů na sociálních sítích. Je to pořádná síla!
Jejich reakce na tuto hrubost a špínu se podobá odezvě DJ Roxtara, který agresivní komentáře přímo zhudebňuje. Jak v poněkud jiném kontextu říká Gisèle Pelicot, stydět se mají viníci, ne oběti. Jinými slovy – není na terčích odporných útoků na sociálních sítích, aby se cítili provinile za to, že jim někdo píše tak strašné věci, které by jim nikdo asi jen tak do tváře neřekl. Ostuda je to totiž především těch pisatelů, kteří se pod vlivem zdánlivé anonymity mění ve strašlivá monstra přející druhým, tedy jen některým, to nejhorší.
Jeden způsob je tedy vrátit tuto negativní energii přímo tam, odkud vzešla. A třeba i jmenovitě, jak to dělá již zmiňovaný Roxtar. Ještě účinnější reakce je ale podle mě nebrat ten virtuální svět tolik vážně. Když si odmyslíme, že podle hrubých odhadů 10 až 50 procent reakcí na sítích pochází od botů neboli automatizovaných účtů, můžete si představovat, jak asi vypadají ti skuteční lidé, co mají potřebu psát jiným lidem, které osobně ani neznají, ta nejsprostší slova, co jsou. Ano, všichni je dobře známe. A jak temné a nešťastné jsou jejich životy, když to nejlepší vzrušení a zábavu jim dodává „rozmazat někoho na sockách“.
Když člověk chápe, že to jsou jen velice nešťastní lidé, jejich moc nad emocemi těch, které chtějí urazit, ztrácí sílu. A jejich verbální „výstřiky“ už vůbec nikoho nezajímají. Stejně se jejich šikana nakonec obrátí proti nim. Dřív nebo později, protože to, co vysíláte, se vám vrací. Říká se tomu karma. A ta je, jak všichni vědí, zcela zdarma!
Zdroj: autorský text
