Prezident tehdy nemluvil pouze k občanům Československa, ale také k Američanům a k lidem z ostatních států. Co tehdy, v době mezi dvěma válkami, TGM vzkázal světu?
Masaryk se zamýšlel nad válkou, mravností a zavzpomínal na dětství
„Naše děti se již připravují na svátky vánoční, i vzpomínám svého dětství, když jsem se spolužáky v naší vesnici koledoval od domu k domu: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle,“ uvedl svou předvánoční řeč prezident Masaryk.
Doufal, že už nebude další válka. „Od té doby minula léta a léta zkušeností, zvláště také politických. Prožil jsem zejména světovou válku a uvědomil jsem si, co válka a bojovný militarismus, vedoucí k válce, znamená. I vzpomínám zase a stále těch slov evangelia a opakuji je vroucně a s plným přesvědčením, v naději, že se všichni, moji spoluobčané a občané všech států, konečně rozhodneme pro Ježíšovo přikázání čistého lidství,“ pokračoval náš nejdéle úřadující prezident.
„Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní; v celém veřejném životě, v hospodářském a politickém, musíme se vzdát vší násilnosti,“ zamyslel se T. G. Masaryk nad dopady Hospodářské krize a nad lidskou morálkou.
„Světová válka zrodila světovou Společnost národů; docela správně jsme se tenkrát rozhodli, že lze pokoj a mír zabezpečit po dobrém. Pokládám Společnost národů za dobrý prostředek k utužení vzájemnosti národů; je-li potřeba nějakých oprav její organizace, dohodněme se o nich odkrytě a mužně. Dělejme konečně všichni politiku rozumnou a poctivou. Znám Oxenstiernovu charakteristiku politiky. Měl pravdu pro dobu starého režimu – dnes, po tolika válkách a revolucích, musíme švédského státníka korigovat uznáním zásad svobody a bratrství platných pro jednotlivce, státy a národy. Nevidím v dnešní době žádného politického problému, který by státníci čestní a rozumní nemohli společným úsilím rozřešit mírně,“ zamýšlel se TGM.
Společnost národů vznikla de facto díky podepsání Versailleské mírové smlouvy. Vznik iniciovaly země Dohody (Velká Británie, Francie) se svými spojenci (např. Československo). V roce 1919 měla 26 členských států, čtyři britská dominia a Britskou Indii.
Axel Oxenstierna žil v letech 1583 až 1654. Byl to švédský hrabě a státník a uznávaná osobnost v průběhu 30leté války. Byl velmi vlivný a uznávaný díky tomu, že významně zasahoval do politického dění formou reforem (soudnictví, správy, školství i hospodářství).
