Jednu dobu byl homocystein velmi často skloňován, dnes jeho trend opadl, ale řekla bych, že bychom na něho zapomínat neměli! Pojďme se podívat na jeho historii.
Homocystein je součástí biochemické rovnováhy našeho těla. Je to aminokyselina, která běžně vzniká během látkové výměny v tělech lidí i dalších savců. Vzniká jako produkt metabolismu esenciální aminokyseliny methioninu a posléze je metabolizován několika cestami: vzniká z něj opět methionin nebo se odbourává na cystein za pomoci především vitamínu B6, B12 a kyseliny listové neboli folátu. Když je těchto látek v těle nedostatek, může tedy docházet k hromadění homocysteinu v organismu.
Pachatel?
V šedesátých letech přišla hypotéza, že vysoká hladina homocysteinu může za zvýšené kardiovaskulární riziko – v souvislosti s rozvojem žilní trombózy u mladých osob. Následé studie tuto souvislost zkoumaly – s odlišnými výsledky – některé souvislost potvrdily, některé uváděly, že je souvislost sporná. Mnohé experimentální práce prokazovaly, že homocystein aktivuje trombocyty, zvyšuje oxidační stres, vede k endoteliální dysfunkci a hyperkoagulačnímu stavu. Dnes se má spíše za to, že zvýšená hladina homocysteinu je prostě následkem nedostatku vitamínu B6, B12 a folátu. A jako taková je skutečně rizikovým faktorem pro rozvoj onemocnění cév, ischemické choroby srdeční, mozkových příhod, potratů a vývojových vad plodu, zejména nervové soustavy. Vysoký homocystein tak představuje vyšší riziko rozvoje kornatění tepen, nezávisle na hladině cholesterolu a tuků. Když je vysoký homocystein, můžete prostě předpokládat, že s metabolismem není něco v pořádku.
Mutace
K vyšší hladině homocysteinu v těle může dojít jednak kvůli výše uvedenému nedostatku vitamínů, ale to není jediná příčina. V populaci se vyskytují i mutace genů kódujících enzym zodpovědný za odbourávání homocysteinu – takzvané MTHFR. Pokud tuto mutaci máte, pak dochází ke sníženému odbourávání homocysteinu méně efektivní formou enzymu, což může vést ke zvýšení jeho hladiny v organismu a výše uvedeným rizikům. Aby to nebylo tak jednoduché, mutace genu MTHFR jsou dvojího druhu – homozygotní či heterozygotní. Jde o to, že každý z nás má jednu polovinu genetické informace od matky a druhou od otce. Když se sejdou obě mutované poloviny, nazýváme to homozygotním stavem, a když se sejde jen jedna, je to varianta heterozygotní. V české populaci je vysoké zastoupení těchto mutací – homozygotních je 12% a heterozygotních celých 45%! Jestli je tedy skoro každý druhý nositelem této mutace, máme se všichni bát? Hlavně se nebát – to je jeden z klíčů dobrého zdraví a psychické pohody! Ale vyšetřit MTHFR není od věci, když se objeví v mladém věku trombóza, cévní mozková příhoda, když žena užívá hormonální antikoncepci nebo hormonální substituční léčbu, při neúspěšných pokusech o početí, či při jiných druzích trombofilních mutací.
Prakticky
Vysoká hladina homocysteinu může být užitečným ukazatelem, že je potřeba něco vylepšit. Ale co? Existuje „tabletka proti homocysteinu“? Kdepak. Stále je nejlepším řešením jakéhokoli kardiovaskulárního rizika ten dokola omílaný povšechně zdravý životní styl! Čerstvá průmyslově nezpracovaná strava, dostatek pohybu, málo stresu, nekouření, abstinence, udržování přiměřené tělesné váhy.
Takže jestli tu dnes bylo na vás moc cizích slov, prostě žijte zdravě a vesele a to zcela stačí!
