• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Hostinec Na Staré v Butovicích bude ozdoben pamětní deskou odbojářům

    21.4.2024
    Fefík

    Hostinec Na Staré je krásnou budovou, byť je na ní vidět, že zub času nikoho nešetří. Už dávno neslouží svému účelu, přesto – kdo by ho hledal, nalezne ho na adrese Butovická 510/10a v Jinonicích, přesněji v historických Butovicích.

    Spolek Za přívětivé Jinonice zamýšlí instalovat pamětní desku radiotelegrafistům Ottovi Linhartovi a Jindřichu Klečkovi. Ti v letech 1940–41 zajišťovali spojení domácího odboje s exilovou vládou v Londýně. Bronzová deska, na kterou přispěla Praha 5 30 tisíci korun, by měla být umístěna právě na budově bývalého hostince.

    V podkrovní místnosti hospody byly v letech 1940 a 1941 – s vědomím hostinského Jiřího Morsteina – přechovávány radiostanice a někdy odtud Otto Linhart a Jindřich Klečka vysílali depeše do Vojenské radiové ústředny ve Woldinghamu u Londýna. Úkryt v hostinci byl ale prozrazen.

    Otto Linhart (*1895 v Praze), bývalý legionář, pracoval jako poštovní revident na Ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Během německé okupace spolupracoval s pplk. Štěpánem Adlerem, s legendárními Třemi králi – těm dodával zpravodajské informace ze svého pracoviště – a se skupinou štábního kapitána Josefa Sojky; pro ni kolportoval ilegální tiskoviny.

    V červnu 1940 byl Linhart získán jako radiotelegrafista ve spojovací skupině koordinačního orgánu domácího odboje ÚVOD, kterou vedl Rudolf Mareš. Radisté ÚVODu disponovali rozsáhlou sítí ilegálních vysílaček, označovaných souhrnně jako Sparta I.

    Odstraněnou sochu maršála Koněva nahradí pomník Pražského povstání

     

    Jindřich Klečka (*1913 v Oselcích u Nepomuku) vykonával ilegální činnost skoro 16 měsíců, což se nikomu jinému z domácího odboje nepodařilo.

    Pracoval v obchodě svého tchána Antonína Krotila a jeho paní Františky v Hodkovičkách. V březnu 1940 převzal od bývalého poručíka – radiotelegrafisty André Regenermla vysílačku a z domku v Hodkovičkách začal vysílat.

    Význam radiového spojení vzrostl a počet odesílaných depeší se zvýšil, když Německo v dubnu 1941 napadlo Jugoslávii a kurýrní spojení domácího odboje s exilovou vládou v Londýně bylo přerušeno. Večer 7. května 1941 provedlo gestapo zátah na dům v Hodkovičkách. Klečkovi se sice podařilo uniknout, gestapo ale zadrželo několik nezašifrovaných i zašifrovaných zpráv. Na jejich základě Němci prolomili šifrovací klíč VĚRA.

    Jindřich Klečka se nějaký čas skrýval v Modřanech, pak se – přes Rudolfa Mareše – dostal k jinonické ilegální skupině.

    Zátahem v Hodkovičkách a následným řetězcem úspěšných zásahů gestapa byla prakticky vyřazena síť radiostanic Sparta I. Likvidace sítě přišla v nejméně vhodnou dobu; „králové“ Mašín s Morávkem měli důležité informace o chystaném napadení Sovětského svazu, které potřebovali co nejrychleji odvysílat. Jedinou šancí na obnovení komunikace s Londýnem byla Sparta I, obsluhovaná Klečkou a Linhartem.

    Ta byla 1. srpna 1941 přesunuta do budovy jinonického akcízu, odkud vysílala z bytu celního inspektora Karla Prokopa. Klečka s Linhartem zde vedli pravidelnou komunikaci s cizinou až do osudné říjnové noci.

    Od ledna do října 1941 radiostanice spojovací sítě Sparta I odvysílaly tisíce depeší, intenzivní provoz nemohl uniknout pozornosti Funkabwehru. Po nástupu Heydricha v září 1941 gestapo vystupňovalo úsilí o likvidaci radiostanic odboje.

    Netaktické umístění vysílačky v solitérně stojícím domě – jinonickém akcízu ulehčilo jeho zaměření, což se stalo v noci z 3. na 4. října 1941. Gestapo akcíz přepadlo, v bezvýchodné situaci si Jindřicha Klečka prostřelil hlavu.

    Dřevěná socha na Starém náměstí v Ruzyni připomíná romský holocaust

     

    Ottu Linharta uchránil před zatčením dva týdny starý průstřel nohy, když ho v úkrytu na chatě u Neveklova při čistění pistole Klečka postřelil.

    Od přepadení jinonického akcízu přebýval Linhart až do konce války (přes 43 měsíců) v ilegalitě a do fungování odboje se už zásadní měrou nezapojil.

    Otto válku přežil, na rozdíl od svých starších bratrů Bedřicha, Zdeňka a Václava, kteří zaplatili za svoji odbojovou činnost životem. Přežila i manželka, sestry a syn. Otto Linhart se po válce vrátil ke své práci v Telegrafní ústředně ředitelství pošt. Zemřel 29. března 1980 v Praze, pochován je na nuselském hřbitově

    Zabavení radiostanice Sparta 1 v jinonickém akcízu nadlouho ochromilo spojení domácího odboje se zpravodajskou centrálou v Londýně. To vedlo k následnému výsadku operace Silver A v prosinci roku 1941, vybaveného stanicí Libuše. Ale to už je trochu jiná historie.

    FOTO: K příběhu jinonických radiotelegrafistů

    K příběhu jinonických radiotelegrafistů - 1 na staré slukováK příběhu jinonických radiotelegrafistů - 2 Otto.Linhart.(1895-1980).1943. wikipedieK příběhu jinonických radiotelegrafistů - 3 Jindrich_Klecka_1913_1941_Radiotelegrafista wikiK příběhu jinonických radiotelegrafistů - 4 jinonický akcíz řeporyjská 55 26 zdr Praha 5

    Zdroje: Praha 5 + Wikipedie



    Nepřehlédněte