V pražských lesích trpí suchem všechny druhy dřevin, jehličnaté i listnaté, nejčastěji se však projevuje nepříznivé počasí na smrku, borovici a modřínu. Ty jsou vlivem několikaletých zvýšených teplot s absencí srážek a poklesem spodní vody vystaveny dlouhodobému stresu, jsou oslabené a daleko častěji podléhají napadení kůrovcem. K tomu se přidává usychání stromů v přímé souvislosti s poklesem hladiny spodní vody. To je patrné nejvíce u borovic, ale dokonce i u listnatých druhů, dubů, buků a dalších, kdy vzrostlé dospělé stromy svým kořenovým systémem nedosáhnou na vodu a hynou.
Nejvíce postižené lokality kůrovcem a suchem na území Prahy jsou nyní v Kunratickém lese, Modřanské rokli a v Divoké Šárce, ale v nějaké míře se poškození vyskytuje ve všech pražských lesích.
V lokalitách postižených kůrovcem se musí odstraňovat nejen na první pohled suché a nemocné stromy, ale také zdánlivě zdravé zelené dřeviny, které jsou už pod kůrou napadeny škůdci. Jejich včasným odstraněním je možné omezit další šíření nenápadných, ale nebezpečných škůdců. Po nutných zásazích vznikají volné paseky, které se pražští lesníci chystají co nejdřív zalesnit.
Při výsadbách v pražských lesích se už delší dobu nesázejí smrky, ale je vybírána vhodnější druhová skladbu, vycházející z přirozeného složení původních porostů a podmínek v jednotlivých lokalitách. Vysazují se tak převážně listnáče, dub zimní, dub letní, buk lesní, lípa malolistá, které doplňují ptačí třešně, javory nebo habry, z jehličnatých druhů třeba jedle bělokorá.
V tomto období probíhají akutní zásahy proti kůrovci a v pražských lesích se pohybuje vedle lesních dělníků i větší množství techniky. Týká se to zejména nejvíce postiženého Kunratického lesa, Modřanské rokle a Divoké Šárky. Návštěvníci lesa by tedy měli respektovat situaci a dbát zvýšené opatrnosti.
