• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Já jsem proto Lucka, abych noc uštkla! Znáte zvyky a obyčeje na svatou Lucii?

    12.12.2018
    Václav Pavlík
    Další fotky

    Svátek svaté Lucie patřil především ženám a dívkám. Ty nesměly v ten den prát prádlo, drát peří nebo příst. Snad si tak aspoň trochu odpočinuly. Některé obyčeje však z našeho úhlu pohledu postrádají logiku. Zřejmě se po staletích opakovaní někam vytratila…

    Jižní Čechy

    V jižních Čechách Lucky měly tělo, ruce a nohy ovázané hrachovinou, slaměnou čapku na hlavě a v ruce cep nebo přeslici od kolovratu. Za lucku se obyčejně strojil muž. Lucka pak vešla za večera váhavým krokem do světnice a napomínala přadleny hlubokým hlasem: „Nekruť, nekruť!“

    Uznala-li, že některé dobře předly, podělila je shnilými bramborami a často je i pořádně štípla. Na děti byla vlídná a dávala jim jablka. Při odchodu vyhrožovala, že se vrátí, nebudou-li se dobře chovat, a dodávala mumlavým hlasem:

    „Já jsem proto Lucka, abych noc uštkla.“

    Čerti vnášeli do oslav Mikuláše erotické napětí. Proč je to dnes svátek pro děti?

    Jednou se prý i stalo, že někdo buď ze zlomyslnosti nebo ze žertu lucku na návsi zapálil a vesničané měli co dělat, aby ji v blízkém potoce uhasili.

    Na Českobudějovicku chodily dívky bíle oblečeny a obličej si zakryly maskou podobnou velkému čapímu zobáku. Ohlásily se zaboucháním na dveře, vešly do světnice a důrazným hlasem pronášely: „Jdu, jdu, noci upiju.“ Nic jiného se nedělo a pak odešly.

    Na Milevsku doprovázel lucky celý průvod – poustevník, kominík, řezník, drážník, krajánek a cikánská rodina. Vpadli do světnice, a protože byla malá, tak tam ani nebylo k hnutí. Lucky se usadily na židle a předly, děvečky uklízely světnici, kominík se zabýval kamny a po děvčatech házel saze, dráteník drátoval hrnce, cikáni hádali s dlaně, žebrali a kradli, poustevník k tomu kázal. Za toto lidové divadlo a vyslovení přání nebyla a ani se nežádala žádná odměna, vše se dělalo pro radost a potěšení.

    Na svatou pannu Kateřinu, sluší se schovati pod peřinu. Víte, proč byla tak oblíbená?

    „Pracovní náplň“ lucek

    Hlavní povinností lucek bylo kontrolovat: pořádek, neposlušné děti a dodržování půstu. A hlavně zvyku, podle kterého se 13. prosince nesmí drát peří ani příst. Když lucky zjistily, že někdo tento zákaz porušil, kleply dotyčnou přes prsty vařečkou a pocuchaly jí přádlo. Zlobivé děti lucky strašily a nepomohlo jim ani, když si vlezly do postele. Naopak, to byla příležitost k další zábavě. Lucky je vytáhly z postele a nacpaly do džberu. Pokoušely se jim „vydloubat“ oči, propíchnout břicho a nakonec odnést. Pokud děti křičely, koudelí jim omotaly ústa. Poslušné děti dostaly nadílku do punčochy.

    Lucka pak peroutkou (husí kosinka) ometala ve světnici prach na skříních a na policích. Nakonec hřebenem všechny učesala.

    FOTO: Lucka noc uštkne

    Lucka noc uštkne - adio.czLucka noc uštkne - Lucka vám rozpáře břicho – Žena-inLucka noc uštkne - OZVĚNY 50-39Lucka noc uštkne - Dráteník -WikipedieLucka noc uštkne - Zdrátovaný hrnec – esbírky.cz
    Další fotky
    Lucka noc uštkne - Komunitní centrum KampaLucka noc uštkne - Lucka – česká televizeLucka noc uštkne - Obchůzka Lucky (Luci) ve Jihočesku.Lucka noc uštkne - OZVĚNY 50-39 – LUCKY-2Lucka noc uštkne - Peroutka neboli husí kosinka – Rohozenská husaLucka noc uštkne - predeni 1.czLucka noc uštkne - ProMaminky.czLucka noc uštkne - Veselé Vánoce všem 1.. – Blog.cz

    Proměna lucek v průběhu času

    Ještě v 19. století chodila lucka pravděpodobně sama, měla obličej začerněný sazemi a na hlavě bílou plenu. Mezi světovými válkami chodívalo více lucek pohromadě, po polovině 20. století jich bývalo až dvacet.

     



    Nepřehlédněte