obyčeje
Sledujte dnes počasí, uvidíte jaké bude příští rok. Tři králové míchají planetami!
Lidé na vesnici bedlivě pozorovali počasí a snažili se uhodnout jeho dopady na úrodu. Vždyť na úrodě záleželo, jak se jim bude dařit a zda nebudou mít hlad. A ruku v ruce s hladem šly nemoci a případně i smrt.
Na sv. Telesfora se chodilo s klibnou a kozlíky. Na čí počest? A jak vlastně vypadala?
Jednalo se vlastně o obdobu masopustních obchůzek čili o veselou taškařici, která se konala den před Třemi králi. Snad jako odlehčení předešlých dnů odříkání během adventního půstu a jisté vážnosti a umírněné radosti provázející oslavu narození Ježíše Krista.
Jak na štěnice? Podle pověry s ořechy. Boj s krvežíznivým hmyzem je aktuální stále. Přenášejí i infekce
Jestliže se někde usídlily blechy a štěnice, bylo snadné je vyhnat. Stačilo jen v předvečer Štědrého dne položit vedle postele ořech.
Podivné zvyky na Štědrý večer. Co strašlivého se stane, když je nedodržíte?
Přípravou na Boží hod vánoční, což je vlastní den oslavy narození Ježíš Krista (25. prosince), je Štědrý den a především Štědrý večer. Váže se k němu řada zvyklostí a také varování a tresty pro to, kdo by je porušili.
Štědrý den je perlou Vánoc, ale jak jej oslavit? Inspirujte se lidovými tradicemi
Štědrý den připadá na 24. prosinec a je to poslední den, kdy se odehrávají přípravy na vánoční svátky. Ve středověku to byl poslední den roku, nový rok začínal 25. prosincem, na slavnost Narození Páně, tedy Boží hod vánoční čili podle občanského kalendáře na 1. svátek vánoční.
Dárky, koledy nebo zlaté prasátko. Co dalšího ještě patří k 24. prosinci?
Nezbývá než začít klasickou větou – „Již staří Čechové…si na Štědrý den dávali dárky“ »pod titulem Krista Pána» a říkali také, »že Ježíšek naložil». Královská věnná města měla povinnost kromě daní posílat do královských kuchyní různé dary, vždy to, co bylo v daném kraji nejlepší. Ke Štědrému dnu posílal Hradec Králové bažanty, Mělník víno, Dvůr Králové mřínky (grundle).
Den, kdy děti bečely. Víte, jak se na Vánoce honilo stádo?
Zvláštní zvyk se udržoval ještě počátkem 20. století na vrchu Velíz u Berouna, a nejen tam. Co se to tam tedy dělo?
Já jsem proto Lucka, abych noc uštkla! Znáte zvyky a obyčeje na svatou Lucii?
Svátek svaté Lucie patřil především ženám a dívkám. Ty nesměly v ten den prát prádlo, drát peří nebo příst. Snad si tak aspoň trochu odpočinuly. Některé obyčeje však z našeho úhlu pohledu postrádají logiku. Zřejmě se po staletích opakovaní někam vytratila…
Svatý Ambrož byl doktor s medovým jazykem. Dodnes je záhadou, proč proháněl děti
Svatý Ambrož se narodil se kolem roku 340, snad v Trevíru (Římská říše, nyní Německo) a po vystudování práv se stal soudcem V Miláně. I když nebyl pokřtěn, lid ho povolal na biskupský stolec. Pokřtěn byl 30. listopadu roku 374 a 7. prosince přijal biskupské svěcení. Tento den se slaví jako jeho svátek.
U nás máme Mikuláše, jinde chodí Sinterklaas a Černý Pete. Kde se vzali a co mají na starost?
Sinterklaas je adventní postava vycházející z legendy o sv. Mikuláši, patronu dětí. Jeho svátek každoročně začíná v Nizozemí 5. prosince a 6. prosince v Belgii, Lucembursku a v severní Francii rozdáváním dárků. Jako doprovod měl původně jednoho, někdy dva Zwarte Pieten (Černý Pete), ale po osvobození Nizozemska během druhé světové války kanadští vojáci zorganizovali oslavu s více Černými Pete a od té doby má každý pomocník určené vlastní úkoly.
V neděli začíná advent. Víte, co jsou sloupky a roráty a že nastala doba zimního odpočinku?
Advent („příchod“) je období čtyř týdnů před Štědrým dnem. Je to doba rozjímání a dobročinnosti. Dříve to byla doba postní, kdy platily zásady zdrženlivosti v jídle a pití, zákazu zábav, tance a zpěvu. Rovněž se nekonaly svatby. Zemědělské práce skončily a nastal zimní odpočinek.