Pověry spojené se Štědrým dnem
- o nitích předených na Štědrý den na kolovratech, se věřilo, že kdo má třeba jen dva tři stehy jimi udělány na šatech, toho blesk nezabije a ani had, i když ho uštkne, tak mu neuškodí
- aby byl člověk celý rok zdravý, měl jít ráno ke studni nebo potoku a tam se umýt
Lidové pranostiky související se Štědrým dnem
- Na Štědrý den o vlas, na Nový rok o klas – Lidé na venkově si všimli, že dne pomalu přibývá. Na Štědrý den trvá 8 hodin a 4 minuty, na Nový rok o 4 minuty déle, a to odpoledne. Hodiny tehdy na vsi neměli, tedy tyto 4 minuty porovnával s věcmi, které mu byly nejblíže známy.
- Na Adama a Evu čekej oblevu. – Podle meteorologů se, od 22. do 28. prosince, dostáváme do období „vánoční oblevy“ a často 24. prosince prší.
- Podle višňové nebo třešňové větévky na den svaté Barbory ulomené a dané do vody se na Štědrý den usuzuje, nastane-li brzké jaro nebo pozdní. Kvete-li ratolest před Štědrým dnem, bude jaro časné. Kvete-li až po Štědrém dnu nebo vůbec, potom se jaro opozdí.
- Chodí-li Kateřina po ledě, chodí potom Eva po blátě. (Kateřina – svátek 25. listopadu)
- Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Pranostiky vztahující se k zemědělskému hospodaření
Pro sedláky byla v dřívějších dobách v mnohem větší míře než v současnosti příznačná závislost na počasí. Tehdejší způsob hospodaření (nepatrné hnojení, nedostatečná orba, málo účinný boj s plevelem) a nedostatečná technika dokázaly čelit rozmarům počasí jen v malé míře. Je pochopitelné, že strach před neúrodou, v jejíž stopách šel hlad, nemoci a i smrt vyvolával, v lidech snahu pomocí starých, předky uchovaných pranostik, porozumět počasí v příštích ročních obdobích a tak pokud možno zmírnit jeho nepříznivé dopady na úrodu.
- Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
- Na Štědrý den po večeři přivazuje hospodář nití nebo provázkem na jednu stranu vyleštěného nože kousek chleba a na druhou kousek štědrovky (vánočky). Nůž zapíchne do trámu ve světnici. Na Nový rok se nůž sejme, a je-li na některé straně rezavý, to obilí, ze kterého je na té straně nože pečivo, se neurodí
- Po štědrovečerní večeři se vezme cibule, rozpůlí se a z každé půlky se pozorně vydělí šest slupek. Slupky se rozestaví řadou na stůl a označí se jmény jednotlivých měsíců. Nyní se dá do každé špetka soli a nechají se stát do rána. Podle toho, jak ve slupkách je na Hod boží sůl více či méně rozmočená, se usuzuje na měsíce vlhké, průměrně vlhké nebo suché
- Na Štědrý den se pod dvanáct skořápek od ořechů nasype na prkénko sůl, ke každé skořápce se napíše jméno jednoho měsíce, potom se prkénko se skořápkami uloží až do Nového roku na suché místo, na Nový rok se skořápky opět přinesou, a je-li pod kterou skořápkou sůl vlhká, navlhlá či suchá, takový bude i příslušný měsíc
- Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
- Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.
- Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
- Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové. (Otava je druhá senoseč v roce.)
- Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný. (Půlnoční strana = severní.)
- Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží
- Tvrdo a jasno na Štědrý den – úroda tvrdého zboží a hrachu
- Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
- Je-li bezoblačná noc před Štědrým večerem, značí to, že bude příznivé počasí v zimě a úrodný rok. Prší-li nebo věje silný vítr, bude tomu naopak.
- Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích. (Osení je mladé vzrůstající obilí.)
