Průběh počasí toho kterého roku můžeme hravě shrnout do téměř holé věty: Letos nebylo žádné jaro (léto, podzim, zima). A tím je řečeno vše, tedy to, že charakter ročních dob neodpovídá naší tradiční zažité představě. To se to počasí snad zbláznilo?
Po valentýnské zimě, která se letos moc nevyvedla, protože někdy bylo místy přes den až přes +10 stupňů Celsia, přichází s pravděpodobností výskytu až 70 % juliánské oteplení. Někdy dokonce až juliánská obleva.
Po Hromniční oblevě se letos přesně tak, jak bývá s 65 % zvykem, dostavila tuhá tzv. Valentýnská zima. Podle sv. Valentýna dostala jméno neprávem, protože se vyskytuje obvykle od 4. do 12. února. Přesně tak, jak tomu bylo letos.
Keltský Imbolc, dvojník Hromnic, kdysi neměl pevné datum, byl vázán na měsíční fázi a slavil se několik dní. Dnes ho známe jako den svaté Brigity.
Podle dlouhodobé předpovědi ČHMÚ se teploty vzduchu budou v období od 28. 1. do 24. 2. pohybovat v mezích dlouhodobého průměru s tím, že v týdnu od 28. ledna do 3. února denní teploty nepřekročí zpravidla nulu. Chyba lávky!
Do konce ledna budou teploty pod dlouhodobým průměrem, Česko tak čekají celodenní mrazy. Zvolna oteplovat se začne na začátku února, kdy také přibude srážek.
Dnes prakticky neznámý svatý Hilarius zemřel 13. ledna 368, jeho památka se však podle starého kalendáře připomíná o den později, 14. ledna. Svou neutuchající aktivitou se zasloužil o současnou podobu křesťanského (katolického) učení a je považován za jednoho z nejvýznamnějších církevních učitelů.
Lidé na vesnici bedlivě pozorovali počasí a snažili se uhodnout jeho dopady na úrodu. Vždyť na úrodě záleželo, jak se jim bude dařit a zda nebudou mít hlad. A ruku v ruce s hladem šly nemoci a případně i smrt.
Svatá Ida z Herzfeldu, která dnes slaví svátek, proslula zbožností a dobročinností. Věští také, jaké můžeme letos čekat léto.
Na 28. prosince připadá svátek Mláďátek nebo Neviňátek, čili chlapců do dvou let věku, které podle Nového zákona nechal ve městě Betlémě zavraždit judský král Herodes I. Ukrutný (73-4 př.n.l.).