Už na svátek sv. Eligia (nyní Iva, 1. prosince, patron zlatníků) přesto platí protichůdné pranostiky:
Na sv. Eligia není ještě zima a proti tomu Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má po čtyři neděle trvati.
Na Svatoslava (3. 12., dříve sv. František Xaverský, misionář) – už se ochlazuje, alespoň větrem:
O Františku Xaveru ledový vítr fičí od severu.
Kolem dne sv. Barbory (svůj svátek si 4. prosince udržela i přes různé úpravy kalendáře) převážně fouká dále studený vítr, ochlazuje se a padá sníh:
Svatá Barbora větry přivolá.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
Vyskytuje se však pranostika mluvící o pravém opaku – Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Podle povětrnosti, jaká panuje tento den, se předpovídá počasí pro nejbližší budoucnost:
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí. (Dříve v kalendáři 5. prosince místo Jitky byl uváděn sv. Sabas, opat a poustevník.)
Ke svátku sv. Barbory se také váže několik lidových pranostik souvisejících se zemědělským hospodařením.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch (zástěru), bude příští rok hodně trávy.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
V minulosti lidem na venkově záleželo na počasí, protože na něm záviselo, jaká bude příští úroda a zda bude dostatek krmiva pro domácí zvířata. Nemohli čekat od nikoho pomoc a nebyla zde žádná možnost, že v případě neúrody dostanou od státu náhradu. Pokud byli věřící, jedinou naději měli v modlení. Každý sedlák byl zodpovědný jedině sám sobě za hospodaření na svých polích, ať už hodně pršelo či bylo sucho nebo úrodu potloukly kroupy. A když už byla úroda, doufal, že ji dobře zpeněží na trhu. Proto každý den bedlivě pozorovali počasí a snažili se objevit spojitosti a zákonitosti mezi jednotlivými jevy, byť byly některé jen zdánlivé a protichůdné. V případě ondřejsko-mikulášské oblevy se na letité zkušenosti mohli spíše spolehnout, protože tato obleva se dostavuje s pravděpodobností 70 %.
