K svatému Martinovi i svaté Kateřině vzniklo velké množství pranostik. Nastává proměnlivé počasí – objevují se mrazy i kratší oteplení. V tomto intervalu se 22. slaví i dnes již méně populární svátek sv. Cecilie, k němuž se vztahují sněhové pranostiky s nepatnými obměnami:
Sv. Cecilie
- sněhem pole pokryje.
- hroudy v poli sněhem kryje.
- celé pole snížkem kryje
- snehom polia kryje (slovenské).
Sv. Cecilie patří s dalšími, sv. Martinem a sv. Kateřinou, mezi světce spojené s lidovými obyčeji, které si připomínáme v předadventní době. Nevíme, kdy se narodila, známe o ní jen legendu, která její život zařazuje do 2. nebo 3. století. Krásná dívka pocházela z římského patricijského rodu Ceciliů. Světské zábavy ji nezajímaly, učila se hudbě a zpěvu a jejich prostřednictvím chválila Boha. Údajně už jako dítě se tajně zasnoubila s Ježíšem Kristem. Jak bylo tehdy zvykem, rodina ji však proti její vůli chtěla provdat za Valeriána.
Náboženský fanatik svatý Martin. Proč pijeme jemu na počest svatomartinské víno, když byl abstinent?
Svatba
Podvolila se přání rodičů, ale při svatbě, když začaly hrát varhany, její mysl se zcela oddala Bohu. Při svatební noci sdělila Valeriánovi, že se již dávno rozhodla zůstat pannou. Přesvědčila jej, aby také přijal křesťanskou víru. Když se po křtu vrátil domů ke své ženě, uviděl vedle ní anděla, který jim oběma položila na hlavy věnečky uvité z růží a lilií.
Pronásledování křesťanů
I bratr Valeriána, Tibertus, přijal pravou víru a všichni tři se začali chovat jako křesťané. Rozdávali almužny a důstojně pochovávali křesťany umučené k smrti. V domě Cecilie bylo pokřtěno kolem čtyř set pohanů. Tímto jednáním však na sebe upozornili a oba bratři byli uvězněni a popraveni. Před soud byla předvedena i Cecilie. Odmítla uznávat pohanské bohy a sloužit jim. Následoval rozsudek – smrt udušením v její parní lázni. Předtím Cecilie stačila rozdat svůj majetek potřebným – mezi římskou chudinu, čímž soudce ještě více proti sobě popudila. Majetek měl totiž propadnout státu.
Poprava
Lázeň byla roztopena, dokonce použili sedmkrát více paliva, než obvykle. Cecilie ve žhavé komoře zázrakem přežila. Rozsudek pak byl změněn na stětí mečem. Kat jí zasadil tři rány do šíje, a když nejevila známky života, odešel. Mučednice se však probrala a teprve třetího dne po popravě za velkých bolestí a utrpení zemřela, zpívajíc píseň velebící Krista.
Objevení hrobu
Papež (Urban I. ?) dal pochovat její tělo do katakomb vedle hrobů biskupů. Počátkem 9. st. objevil papež Paschal I. její ostatky v katakombách a nechal je přemístit do římského kostela, který se od té doby jmenuje Santa Cecilia in Trastevere (Zátibeří). Jiné prameny uvádí, že tento chrám byl postaven již ve 4. st. nad základy domu jejích rodičů. Její hrob byl nalezen r. 1595 a mučednice v něm ležela na boku obličejem dolů. Sochař Stefano Maderno byl pověřen, aby vytvořil dívčino tělo z mramoru.
Legenda a skutečnost
Protože je to legenda, vyprávění o sv. Cecilii se z různých pramenů liší. Např. v její době ještě nebyly vynalezeny varhany a osudy Valeriána a jeho bratra byly také odlišné.
Literátské sbory
Protože Sv. Cecilie byla hudebně nadaná (stala se kromě jiného patronkou chrámové hudby a hudebníků), naši zbožní předkové se chtěli vyrovnat kněžským sborům zpívajícím žalmy k oslavě Boží a tak vytvořili zvláštní sbory laiků (nekněží). Vznikaly v mnoha českých a moravských městech v dobách jednotného vyznání od pol. 15. st. Měly důležité místo v kulturním životě té doby. Členy sborů (kůrů) se stávali nejen vzdělaní měšťané (odtud název literáti), ale i řemeslníci, kteří uměli zpívat. Jejich vnitřní organizace fungovala jako u cechů. Stanovy jim určovaly jako hlavní povinnost zpěv při ranních mších o adventu a o zasvěcených svátcích. V den jejího svátku byla soužena slavnostní mše. Hudebníci nepoužívali hlučné nástroje, výjimku měly „líbezné varhany“, se kterými je sv. Cecilie často zobrazována. Každý člen platil příspěvek. Největší rozvoj nastal v 15. a 16. st. Jejich přesný počet není znám, odhady hovoří asi o stu bratrstev v Čechách a asi o padesáti na Moravě. Členové používali bohatě vyzdobené zpěvníky. Díky těmto sborům zůstaly zachovány i přes rabování Čech Švédy v třicetileté válce.
Činnost sborů
V předvečer svátku sv. Cecilie se konala výroční shromáždění spolků spolu s přijímáním dalších členů a udělovaly se podpory nemocným členům, vdovám a sirotkům. Po skončení těchto shromáždění se všichni odebrali do hospody, kde se bavili zpěvem a tancem. Leckdy se i vybíralo se na dobročinné účely ve jménu patronky zpěváků a hudebníků. Byly to tzv. cecilské zábavy. Už jen podle názvu se ještě leckde se provozují.
Současnost
V naší době existuje v Čechách jediné literátské bratrstvo, založené r. 2008 se sídlem v jihočeských Netolicích.
Četnost jména
Jméno bylo dříve časté Cecilie a později i Cecílie, spolu s obměnami Cilka, Cecilka, Cecila, Celinka, Celie nebo Cíla.
Jméno Cecilie nosí 587 lidí, věkový průměr je 70 let.
Jméno Cecílie nosí 127 lidí, věkový průměr je 25 let.
