Vyplývá to z dlouhodobého výhledu počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a u nás v lednu nejde o nic neobvyklého. Alois Mrštík, Vilém Mrštík ve svém Roku na vsi o lednu napsali:
„Fabiánská! Zima cikánská. I bílé zuby na mrazu zrozených dětí skřípají bolestí v děsném jejím objetí. Snad všechno, všecko chce ubít a zničit — práská svými vichřicemi v divokém tanci splašených živlů, a když utichne — lehá na nivy a všechnu žijící přírodu jak ztělesněná smrt. — — Ptactvo z polí a lesů doráží až ke dveřím chat — i straky opustily samoty, a kývajíce smutně dlouhou svou ojí, slídivě pátrají po dědině, čím by zahnaly ptačí svůj hlad.
Tvrdí, všem psotám uvyklí havrani, vyhublí až na kost a krotcí jak slípky ze dvorů, už ani neodlétají, chocholaté trpělky s peřím od zimy zčechraným krátkým, malátným letem vyhýbají blížící se noze osamělého chodce a znovu znaveně s bolestným crkotem hledají po silnici těžce zas oužený, výkaly smíchaný a sněhem pozmítaný zob. — Vrabci až do síně dorážejí a drze kradou nějaké to tvrdé zrnko nebo ždibec vařeného zemáku hozeného slepicím a kačenám. Na hruši skulinky už není, které by nebyl datlík prohledal a hnán hladem až na okno se odvážil, hledaje v červotočivých rámech bídnou svoji výživu. Drůbež z kurníku už ani nevylézá, i v holubnících ticho — z boudy vylézá a ihned zase zalézá zimou skučící pes.“
Výsledek zemědělské práce byl často ohrožován pohromami, špatným počasím, prodejními cenami na trhu. Podstatu těchto jevů člověk nejen neznal, ale nedovedl si je ani vysvětlit. Zemědělské hospodaření bylo ve větší míře ohroženo počasím než řemesla. Ani však dnes nedovedeme nepříznivé přírodní jevy ovládnout, jako je např. suchý nebo deštivý rok, řádění orkánu.
Lidé se snažili podle některých jevů v určitém dni odhadnout počasí nebo úrodu v budoucnosti. Pečlivě si svá pozorování zapisovali do kalendářů a snažili se najít souvislost mezi určitými, ať už příznivými nebo škodlivými jevy. Vždyť na tom, jestli se urodilo nebo neurodilo, záviselo, zda rodina hospodáře přežije, zda bude dost krmiva pro dobytek, zda nebude hlad a s ním ruku v ruce přijdou nemoci.
Fabiánská zima
Tento týden patří do období tzv. fabiánské zimy, která se dostavuje s pravděpodobností 65 %. Podle dlouholetých pozorování trvá od 19. do 29. ledna. A letos skutečně začala na den přesně podle předpovědi. Podívejme se, jak situaci odpovídají pranostiky příslušné k jednotlivým dnům:
- leden – Předpovídá se zima krutá a třeskutá. Jestli napadne sníh, tak dlouho vydrží.
- leden – Zima pálí a fabiánské zimy se i cikán bojí. Cesta zvoní pod nohama. Když někdo onemocní, trvá dlouho, než se uzdraví.
- leden – Jestliže bude obleva, přijdou vhod i zbytky píce tzv. zhryzky), neboť zima bude dlouho trvat.
- leden – Hlavně se posuzovalo z toho, že když bude jasný den, tak se urodí hodně vína. Pokud bude obleva, tak to bude s úrodou vína špatné.
- leden – Má být největší zima a bude-li na stromech jinovatka, bude deštivý rok.
- leden – Upozorňuje na to, že následující tři dny, a včetně 24., může dojít ke krátkému povolení mrazů. Ledy se mohou lámat, ale avšak i dělat. Sníh nemusí být a hospodář má přemýšlet, kde nechal vůz, protože saně po holé zemi nepojedou.
- leden – Bude-li svítit slunce, bude dobrá úroda a tedy i „zlaté“ posvícení. Pokud bude vát vítr, budou odvody na vojnu (toho se zatím bát nemusíme). Pokud bude obleva, mají se dobytku snížit krmné dávky. Objeví-li se mlha, přijde morová rána. (Od 14. století polojasno, napadne více sněhu. A opět, pokud bylo 32 epidemií, poslední v letech 1713 až 1715.)
- leden – Může napadnout hodně sněhu nebo naopak pokračuje ještě povolení mrazů až k oblevě.
- leden – Pokud není pořádná zima, tak to únor dohoní.
- leden – Hlásí se meluzína – často zahučí, ale nevíme, zda bude při tom padat sníh nebo pršet.
