A také dřív. V zimě 1928/1929 uhodily mimořádně tuhé mrazy a tato zima je označována za arktickou, i když ledových dnů bylo „jen“ 62. Po „teplém“ prosinci postihly celou republiku na přelomu roku tuhé mrazy spolu s vysokou pokrývkou sněhu. Teplota se udržovala v rozmezí minus 27 až minus 42 stupňů Celsia. Mrazivé počasí vydrželo až do začátku března. Nejnižší a dosud nepřekonanou teplotu minus 42,2 stupňů Celsia zaznamenal v Litvínovicích u Českých Budějovic na své soukromé meteorologické stanici profesor Jaroslav Maňák 11. února 1929. Letos teplotní rekord pro toto období padl na Jezerní slati, kde teplota v noci ze 4. na 5. února klesla pod 33 stupňů.
Jak to tedy má být s jednotlivými dny?
5. únor – Tento den mělo uschnout hospodyňkám prádlo na plotě – a skutečně, letos byl v noci mráz a přes den jasno. Měly se vyskytovat ranní mlhy a napadnout hodně sněhu. Jestliže byly v noci mrazy a přes den nad nulou, usuzovalo se z toho, že krávy budou hodně dojit. Posvěcený chléb přinášel užitek a chránil lidi, pole i dobytek.
6. únor – Počasí bylo určeno „jednoznačně“ – měl být sníh nebo slota (hrozné počasí). Když už sníh, tak hodně neboli „forota“ (zásoba). Pokud svítilo slunce, tak to byl příslib dobré snůšky vajec. Když však pršelo a byla sv. Dorota ucouraná (měla svátek toho dne podle starého kalendáře), tak se mělo urodit hodně brambor. Rovněž mělo uschnout prádlo na plotě, speciálně košile. Už také měli dávat o sobě vědět ptáci, protože tento den si „šli kupovat na ptačí trh píšťalky“ nebo jim je „sv. Dorota měla rozdávat spolu s písničkami“. A je pravda, že letos už bylo možné v těchto dnech ptačí zpěv skutečně zaslechnout.
7. únor – Má být tolik sněhu, že zorané pole bude jedna rovina. Stalo se.
8. únor – Pokud bude mrznout, tak ledy vydrží až do svátku Matěje (24. února). Letos k tomu nedošlo, přes den bylo nad nulou a začala obleva.
9. únor – Zima dále trvá, doporučuje se navléci na ruce rukavice a na hlavu dát beranici (ušanku). Zvláště ve vyšších polohách zahřejí člověka jen „beranice“ – kalhoty z ovčích kožešin. Hlavně jde o to, aby daná oděvní součástka rýmovala na verš „o svaté Scholastice…“, která má dle církevního kalendáře tento den svátek. Letos 10. února obleva pokračovala.
10. únor – Měla by nastat prudká obleva, až by silně tekla voda ze střech. Letos nastala o něco dříve.
Zatím, zhruba v polovině tohoto období, pranostiky vychází – v noci je mráz, přes den svítí slunce, teplota je nad nulou, prádlo může venku uschnout (pokud ho ještě někdo věší ven), i mlhy se ráno objevily. Ale ve středních polohách je sněhu málo, a když už napadne, tak brzy roztaje. A ptáci také nejsou slyšet.
Valentýnská zima je však jen jedno z celkem dvou obvyklých mrazivých údobí v únoru. I když zároveň se říká „ svatý Valentýnek jara tatínek“. Ta druhá únorová zima se jmenuje Petrovská a nastává na svátek Stolce sv. Petra, tj. kolem 22. února. Pranostiky se ohledně této zimy rozcházejí. Pokud toho dne bude mrznout, pak podle jedněch „zima již dlouho nepotrvá“ a podle druhých naopak „hned tak nepomine“. V té nejhorší variantě mrazy potrvají ještě 40 dní, tj. až do 3. dubna. Rozhodující je přitom noc před tímto svátkem. Když bude teplá, mrazy pominou, déšť značí vlhký rok, vítr bude suchý rok a jasná noc věští dobrou úrodu obilí.
