Kraj od kraje se jednotlivé zvyky na Štědrý večer lišily
Na Štědrý večer si děti odedávna hrávaly s pozlacenými ovečkami, pálily se voňavé kominíčci a ještě v dřívějších dobách se zapalovaly ozdobné svíčičky s trojitou nožičkou.
Na Vysocku nad Jizerou ohlašoval příchod Ježíška malý zvonek. Někdo se oblékl do bílých šatů, vešel pak do světnice a přinesl dětem skromné dárky. Nejčastěji to bylo zimní oblečení.
Někde také, kromě Ježíška, chodila „štědrá bába“, která měla nadílku pro hospodáře a muže.
A aby se to samo vyrovnalo, tak na oplátku zase v podvečer Nového roku nadílel „štědrý dědek“ hospodyni a ženám v domácnosti. Prostý lidský rozum na to přišel sám a nemuselo k tomu přijít nařízení z Vídně (bylo to za Rakouska-Uherska), jako nám teď chodí ohledně jiných „důležitých“ věcí a chování z Bruselu.
Ještě v 19. století byl zvyk po štědrovečerní večeři dělat z jablek, sušených švestek, kaštanů a ořechů pomocí drátu různé figurky. Byla k tomu však potřeba určitá zručnost a fantasie. Dnes jsou tyto figurky ze sušených švestek – Zwetschgenmänner („švestkoví mužíčci“) k vidění na vánočních trzích v Německu.
Koleda
Pastýři chodili na Štědrý večer na koledu. Leckde zatroubili na dlouhou troubu vyrobenou z habrového nebo dubového dřeva a zazpívali: „Nesem vám noviny….“. Štědré hospodyně je obdarovaly jablkem, houskou, koláči a někdy i penězi.
I ponocní, když odtroubili určenou hodinu, chodili koledovat po staveních.
Betlém
Na Štědrý večer, někde ale i dříve, stavěl se betlém. V 19. století sev každém kupeckém krámě prodávaly pestré archy jesličkové. Podle pamětníků zářilo z očí dětí štěstí, když si takový arch mohly za 2 krejcary koupit. Pak s radostí vystřihovaly postavičky z archu, vzadu přilepily dřívko, aby se mohla figurka zapíchnout do mechu. Ke správnému betlému patří: svatá rodina, dále vůl, oslík a chlév Vše ostatní jsou doplňky.
Vánoční stromeček
Nejstarší zmínka o něm je z r. 1508 (kazatel Geiler z Kaiserberku). Počátkem 17. století církev souhlasí s tímto obyčejem. V Praze poprvé zazářil roku 1820. Strojení vánočního stromečku se začalo rozšiřovat v 90. letech 19. století. Zpráva o stromečku, který je osvětlený svíčkami, brzy vešla ve známost a v dalších letech ho již měly měšťanské rodiny jako součást Vánoc. Postupem doby se objevil i na venkově.
Protože vesnické světnice nebyly moc velké, zavěšoval se, kvůli místu, na stropní trám nad stolem. Děti na něj věšely panenská jablíčka, která byla menší oproti jiným a výrazně červená. Dále pak ořechy, pečené cukroví, řetězy z barevného papíru a svaté obrázky, které dostávaly pilné děti ve škole při vyučování náboženství nebo po mši v kostele.
Do doby, než začala druhá světová válka, stromeček se zdobil povětšinou domácími ozdobami a pečivem. Pak kupovanými skleněnými ozdobami a čokoládovými figurkami. V současné době se strojí vánoční stromek či strom ve všech obcích a rodinách, kromě těch, kde jim to víra zakazuje, např. u jehovistů.
Půst
Adventní půst končil na Štědrý večer východem první hvězdy. Pak následovala slavnostní večeře. Před ní se všichni modlili. Poděkovali za všechno dobré, co je v předchozím roku potkalo. Na Nový rok, který začínal 25. prosince jako součást Vánoc a oslav narození Ježíše Krista, prosili o požehnání v novém roce. Přáli si, aby se všichni sešli příští rok u štědrovečerní večeře.
Některé pověry spojené se Štědrým večerem:
- počet sedících u večeře musí být sudý. Když byl v rodině lichý počet lidí, tak byli předem zváni hosté, aby počet večeřících této pověře odpovídal
- po večeři se rozkrajovala jablka
- když měl jaderník podobu kříže, znamenalo to nemoc nebo dokonce smrt
- když byla podoba hvězdy, věštilo to štěstí a úspěch majitele
- červivé jablko nebo zkažené jádro rozlousknutého ořechu věštilo nepřízeň osudu
- lití olova do vody – podle ztuhlého tvaru se předpovídala budoucnost
- pouštění skořápek od vlašských ořechů s malými svíčkami, které představovaly chlapce a děvče – pokud se přiblížily, bylo to dobré znamení
- komu prvnímu zhasne svíčka na skořápce, ten zemře
- házení střevíce zády ke dveřím prováděla neprovdaná děvčata– pokud špička směřovala ke dveřím, děvče se mělo do roka vdát, pokud ne, zůstane ještě rok svobodná
- příští rok zemře, kdo první vstane od večeře, aniž všichni dojedli
- zbytky jídla, hlavně skořápky od vajec a zbytky od ovoce, byly zakopány u ovocného stromu, aby byla bohatá úroda nebo do země, aby dobře rodila
- dávalo se myším trochu obilí do stodoly s přáním, aby si ostatního obilí nevšímaly
- kdo na Štědrý večer nahý třikrát oběhne hřbitov, dostane se mu takové moci, že pozná, kdo příští rok zemře.
