Na sv. Telesfora se chodilo s klibnou a kozlíky. Na čí počest? A jak vlastně vypadala?

5.1.2019
Václav Pavlík
Další fotky

Klibna, jak ji popisuje Josef Jungmann

Byla to maškara, příšera slonu podobná, vytvořená tak, že první osoba má v ústech něco podlouhlého, aby to nos a zuby představovalo, druhá se postaví za něho, sehne se a položí hlavu na jeho záda.

Velmi oblíbené je vzít si dvě kulatá síta – jedno dopředu, druhé dozadu. Na přední uvázat koňskou hlavu a obě přikrýt a tak vznikne podoba jezdce na koni. Dá se použít i jedno síto, které je připevněné na záda sehnutého muže a přikryté prostěradlem až dolů. V obou případech je kobyla dvounohá. Pokud se takto ustrojí dvě osoby, vznikne kobyla čtyřnohá. Tomu se říká chodit s klibnou (kobylou, šimlem). Je to přežitek z pohanských dob.

Nestvůry jako z hororu. Proč jsou předvánoční obchůzky tak děsivé i pro dospělé?

Původ slova

Původ je nejasný, snad můžeme vycházet od pojmenování z východních Čech – „chlipná“. Z toho mohlo vzniknout v jižních Čechách „chlibna“ nebo „klibna“. Ve staročeském slovníku jsou slova jako „chlipý, chlípný“ vyložena jako  sexuálně žádostivý, bujný.

Lze si tak trochu představit, co vyváděly rozdováděné masky, zvláště ještě když se posilnily alkoholem. A jedno je jisté –  naši předkové nebyli žádní puritáni a dovedli se společně bavit.

Co takhle se o Vánocích projet na brůně? Dříve to bývalo běžné! Stačí si jen sehnat vidle

Vznik obchůzky

Z vyprávění pamětníků se jedná o starobylý zvyk, který má připomínat jednoho ze tří králů – Baltazara. Ten měl přijet na bílém velbloudu, aby se poklonil Ježíškovi a předal mu dary. Klibna, tedy maska koně, má podle lidového výkladu představovat velblouda. Ještě v 70. letech 19. století vesnická mládež tento zvyk provozovala, ale v průběhu dalších let zanikl. Znovu tento zvyk oprášili a uvedli v povědomost v jihočeském Kovářově, kde to natáčela i Česká televize.

Nahlédněte s námi do zákulisí vyhlášeného Roztockého masopustu

Pochůzka

Dva nebo tři chudší lidé chodí s klibnou. Jeden ji nosí, druhý ji vodí a nosí darované obilí nebo ještě mají třetího, který jim pomáhá. Klibna chodí obvykle v doprovodu dvou kozlíků, tedy stvoření dovádivých samotnou svou podstatou. Ve vsi chodí po staveních, kde je možnost něco dostat. Za obchůzku dostávají zpravidla trochu obilí. Kdo klibnu vodí, je veselý člověk, překypující radostí. Pusa se mu nezastaví, stále žertuje, chce klibnu prodat, ale těžko ji někdo koupí. Po skončení obchůzky se klibna za vsí svléká a když se blíží k další vesnici, opět se obléká. Klibna je dobře napodobená hlava koně z plátna a vycpaná slámou. Tuto masku si nějaký muž nasadí na hlavu. V koňském krku je udělán otvor pro oči.

Dětem rozřezával bříška a vybíral vnitřnosti. Hrůzu nahánějícího Žbera se děti bály víc než čertů

Svatý Telesforus

Dne 5. ledna se slaví svátek sv. Telesfora, který byl papežem přibližně v letech 125 až 136. Přisuzují se mu zavedení některých nových obřadů, např. vánočních mší. Byl prvním mučedníkem po sv. Petrovi. Je patronem karmelitánů (katolický řád). Byl svého času poustevníkem na hoře Karmel (severní Izrael). Mnozí církevní historici o některých těchto údajích pochybují a odkazují je do legend.

 

Nejsvětější Jméno Ježíš

„Nezávazná památka“ jména Ježíš se slavila v neděli mezi 2. až 5. lednem, pak se podle starého kalendáře ustálila na 5. ledna. Vánoční období trvalo v podstatě déle (až do neděle po Třech králích). Více se slavilo, a hlavně se vše více duševně prožívalo. Proto se tyto dva svátky – svátek Jména Ježíš  a svátek sv. Telesfora vyskytují v lidových pranostikách.

FOTO: Klibna

Klibna - Klibna a kozlíci – Viditelny-Macek.czKlibna - Příprava masky koně, nebo koně s jezdcem. wikipedieKlibna - ADAM – 1.czKlibna - jstor.org – Chození s KlibnouKlibna - 4 – Klibna – tyfoza.no-ip.com,jpg
Další fotky
Klibna - 0064-0064-2Klibna - ADAM.czKlibna - CHOZENÍ S KLIBNOU – nulk.czKlibna - Loutka, hlava masky koně který se objevoval při koledě na sv. Barboru, sv. Lucii nebo VánoceKlibna - Za krásnější VimperkKlibna - Papež sv. Telesfor – sk.wikipedia.orgKlibna - Papež sv. Telesfor – wikipedia

Pranostiky

Dvě pranostiky na Jméno Ježíš si v podstatě odporují.

  • Již nás mrazy nepoplení, minulo tě boží křtění.
  • Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.

Někdy přesahovala novoroční zima až ke Třem králům. Jindy, asi v 75 procentech, nastalo tříkrálové oteplení (od 4. do 6. ledna).

Dále pak se od počasí na tento den odvozuje úroda v tom roce.

  • Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.

A pak dále podle počasí na tento den se odvozuje počasí v prosinci.

  • Jaká povětrnost panuje na den svatého Telesfora, tak bude v prosinci.


Nepřehlédněte