Jak to souvisí s ohňovým patentem? Velmi úzce. Tato hra přímo vystihuje důsledky nařízení, které vešlo v platnost o nějakých sto let dříve. V roce 1751, se Marie Terezie rozhodla vydat patent, který poprvé upravoval povinnosti poddaných, ve vztahu k požárům. Ukládal jim, jak stavět, z čeho stavět a další protipožární opatření.
Důkladná reforma v tomto směru byla opravdu nezbytná. Až dosud byl každý oheň ve vsi fatálním neštěstím. Oheň se mezi dřevěnými chalupami šířil nesmírnou rychlostí, a pokud někde zahořelo, obyčejně lehla popelem celá vesnice. A nejen vesnice. Děsivý požár Prahy z roku 1683 byl stále v povědomí mnoha lidí.
Marie Terezie byla panovnicí, u které se setkával středověk s osvícenstvím. Na jedné straně nařízení o všeobecné vzdělávací povinnosti (neplést s povinnou školní docházkou) na druhé straně stále povolené mučení při výsleších a tresty za čarodějnictví a magii.
Ohňový patent byl však veskrze pozitivním nařízením. Bylo zakázáno stavět domy zde dřeva. Do roka od vydání patentu musel mít každý dům zděný komín. Dříve se totiž komíny stavěly také ze dřeva, pouze byly vymazány hlínou. Bylo povinností rychtáře provádět pravidelné kontroly a v jeho pravomoci bylo zakázat topení, pokud něco nevyhovovalo.
Zděné musely být i hospodářské budovy, doporučovalo se kopání studní a zádrží na vodu. Rovněž tak sázení listnatých stromů před chalupami, jako byly lípy či vrby, mělo snížit riziko požáru. Hospodář musel mít připraveny nádoby na vodu, žebřík a háky ke strhávání hořících trámů. Každá obec si musela určit ponocného a vybudovat zvoničku, která měla lidi vzbudit, případně varovat.
Dosud existující zvoničky v našich vesnicích jsou krásným reliktem z této doby. Bylo zakázáno vypouštění rachejtlí o svatbách, svatojánské ohně poblíž vesnic a sušení lnu na kamnech. Josef II. později tyto opatření ještě zpřísnil. Kovárny a pazderny se musely stavět za vesnicí. Bylo povinností všech pomáhat u hašení požáru a za žhářství byl trest smrti.
Stroupežnický ve své hře nechtěl zřejmě diváky děsit, a tak se o tomto faktu nezmínil. Kristýna, dcera krejčího Fialy, by za podobný paličský list v době Marie Terezie rozhodně nevyvázla jen s výpraskem.
