Zasloužil se o to Antonín Benjamin Svojsík (1876 – 1938), český pedagog a zakladatel českého (!) junáctví. Slovo „junák“ vybral sám Svojsík jako synonymum anglického slova „scout“ a tak v tehdejší monarchii Rakousko-Uherska zdůraznil český ráz tohoto nového hnutí. A také v době první světové války nebylo asi vhodné používat slovo z mluvnické zásoby nepřítele. Oba termíny se pak používaly souběžně.
Jaké byly životní osudy zakladatele Junáka?
1876 – 5. září se v domě rodiny Havlíků, v Praze na Smíchově, narodil Antonín František Svojsík, jako druhý ze čtyř synů. Krátce po narození se jeho rodina stěhuje do Dvora Králové, kde otec zastává místo soudního zřízence.
1880 – (jinde uvedeno 1879) umírá jeho otec a potom se vdova s dětmi znovu stěhuje do Prahy. Když trochu povyrostl, malý Toník pomáhá matce živit pětičlennou rodinu. Vždy s úsměvem vzpomínal, jak nosil velké bochníky chleba až z centra města, kde byl chléb lacinější než na Smíchově. Snažil se ušetřit za mostné, kdo se tedy chtěl dostat z jednoho břehu Vltavy na druhý suchou nohou, musel zaplatit jeden krejcar. Proto chodil přes Karlův most, kde se nic neplatilo a říkalo se mu most „pro chudé“. (Mostné bylo zrušeno začátkem roku 1925).
1888 – 1896 – Po skončení studií na gymnáziu navštěvuje Svojsík učitelský ústav v Praze. V roce 1896 zakončuje studium maturitou a k tomu si ještě s výborným prospěchem skládá zkoušku z tělesné výchovy, která ho opravňuje k vyučování na střední škole. Zpočátku vyučuje na obecné škole a pak na gymnáziích.
1902 – Vzhledem k tomu, že miloval zpěv a byl výborným zpěvákem, spolu s Janem Novákem, pozdějším místonáčelníkem Junáka a šéfredaktorem stejnojmenného časopisu a dvěma přáteli zakládá České pěvecké kvarteto a odjíždějí na turné do Spojených států. Jejich vystoupení mají veliký úspěch. V té době Svojsík dostává jako nejmladší člen kvarteta i jméno Benjamin.
1911 – Svojsík odjíždí o prázdninách do Anglie a seznamuje se s činností místních skautů. Chodí s nimi do přírody, tráví s nimi volný čas v klubovnách, hraje s nimi jejich hry. Způsob jejich života mu učaroval. Jeho zpáteční cesta vede přes Švédsko, Belgii a Dánsko, kde se také seznamuje s místním skautingem. Ještě v tomto roce, si se šesti kamarády, postaví chatu z březových větví na Českomoravské vysočině a všichni si užívají táboření. Po skončení prázdnin a návratu do školy, žižkovského reálného gymnázia, zakládá první skautský oddíl.
1912 – Svojsík táboří s prvním junáckým oddílem pod hradem Lipnicí.
1920 – Vychází bible československého junáctví „Základy junáctví“, jejímž autorem je Svojsík.
1922 – Junácký svaz má již 760 oddílů a 19 600 členů.
1931 – Na Svojsíkův popud se konají tábory Slovanských skautů v Královské oboře v Praze, jejichž je také hlavním organizátorem. Zúčastnilo se jich 15 000 chlapců „místních“ a 3 000 „zahraničních“.
1938 – Svojsík odjíždí 16. července do Sovětského svazu, aby se tam seznámil s výchovou ruské mládeže a novými směry v jejich tělovýchově. 2. srpna se vrací zklamaný do Prahy a prohlašuje, že „skauting vylučuje totalitu a totalita skauting“. Zanedlouho ulehl s vysokou horečkou, způsobenou streptokokovou nákazou, na kterou 17. září ve svých 62 letech zemřel. Předtím však ještě v horečkách vyslovit svůj odkaz: „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže… děkuji, sbohem. Každý konej svou povinnost…“
