Vědecký tým shromáždil data z chytrých zařízení 641 dobrovolníků, kteří si v minulosti prošli akutním respiračním onemocněním, a 243 dobrovolníků, kteří prodělali covid-19. Jak odhalila pořízená čísla, i když se někteří jedinci z druhé skupiny mohli cítit relativně zdraví, trvalo delší dobu, než se jejich zdravotní stav vrátil do stavu před covidem. Pro srovnání vědcům posloužili lidé z první skupiny.
Změny byly patrné zejména na srdečním rytmu. Po prodělaném covidu byla jeho frekvence v klidovém stádiu u většiny lidí zvýšená ještě další dva a půl měsíce. Výzkumníci zaznamenali také větší potřebu spánku po dobu cca dalších 24 dnů a sníženou fyzickou aktivitu.
U zhruba 14 % se rychlejší srdeční rytmus objevoval ještě déle než 4 měsíce po prodělané nemoci. Zajímavostí je, že tito jedinci měli také horší počáteční průběh. U lidí s takzvaným dlouhým covidem přitom bývají obvykle mírnější příznaky.
Badatelé doufají, že s větším vzorkem zkoumané populace budou v budoucnu schopni lépe pochopit, proč se někteří jedinci dostávají z covidu rychleji než ostatní. Celá studie vyšla v medicínském žurnálu JAMA Network Open.
Zdroj: JAMA Network Open
